Prokletí

Staleté oči pláčí hlínou,

myjí si hlavu, sypou popel,

trudí se, smutní pro ty, kteří hynou,

bolest z nich prší, teče krev.

Zasychá, tmavne šťáva života,

kalich, jež moudrý odmítá,

úlitba v kapky tříští se,

otráven padá k podlaze.

Otráven šípem kentaura,

zasažen střelou do srdcí,

ta srdce život poznala,

duše se v tělo obrací.

Vhozen zpět jako špatné jídlo

byl jsem živ déle než je milo,

pochopit úděl života:

Pravda je navždy prokleta.