Travesty show

                        Travesty Show

Úkol popsat můj největší kulturní zážitek byl pro mě nelehký. Jelikož se musím moc učit a skoro každý den mám tréninky, nezbývá mi bohužel mnoho času na procházky za kulturou. To je určitě veliká škoda. Jenže to bych se buď musel přestat učit, což by mělo dosti nepříjemné účinky. Netvrdím že bych si s touto činností tykal, ale občas je zapotřebí oprášit prachem pokryté knížky a vyhnat knihomoly lebedící si v prožraných stránkách mých učebnic. Anebo naopak bych musel přestat hrát a trénovat, což by sice nemělo tak hrozný dopad, ale tento nápad ihned zamítám z osobních důvodů. Takže nezbývá než napsat Panu prezidentovi, aby  nám studentům, a možná i všem ostatním kolem nás, přidal alespoň jeden den k dobru. Nejlepší by bylo ho vměstnat mezi sobotu a neděli. No ale dost mluvení o ničem a přímo k věci…

            Jak už název mé práce napovídá, jednoho mrazivého nedělního večera jsem navštívil druh zábavy zvaný “travesty show”. Pro nezasvěcené  tento cizí termín vysvětlím.Takže zjednodušeně a velmi zkráceně to znamená vystoupení na kterém se muži nejčastěji travestiti převlékají za slavné ženy a na pódiu před diváky je napodobují a vtělují se do jejich rolí. Většinou to jsou slavné zpěvačky, takže není nouze o pěknou hudbu. Tak a teď, jak to vlastně všechno bylo.

            Samozřejmě jsem tento druh zábavy znal a věděl jsem co to znamená, jenže se bez mučení přiznám, že mě to nějak nelákalo. Koukat se na  převlečené chlapy křepčící po velkém molu, to nebyla moje touha. Nikdy jsem ale netušil, že se mi naskytne příležitost, abych byl divákem této podivné podívané.Byla to jen pouhopouhá náhoda, neboť to nebylo plánované ani z jedné strany. V sobotu jsem přijmul poplašený telefonát od mého kamaráda, který mi roztřeseným hlasem oznámil, že jeho rodiče si koupili jako každý rok lístky na travesty show. Pokrčil jsem rameny a chystal se zavěsit v domnění, že můj kamarád je kapku ovíněn. Jenže následovala rána, která mě zastihla nepřipraveného a srazila mě do kolen.“Oni naši nejdou a dali ty lístky mě a že tam musím jít.A ty jdeš se mnou“ Jelikož jsem se této věty v nejhorším snu nenadál, nedokázal jsem najít pohotovou výmluvu a jediné co ze mne vylezlo byla ubohá věta:“Ale já musím se psem“. Můj osud byl zpečetěn. Musel jsem jít. Celý večer jsem se strachoval nadcházejícího dne. Ve snech mě honili mí kamarádi převlečení v dámských šatech a s make-upem na tvářích. Probouzel jsem se zpocený. Hhlavou se mi honili hrůzné myšlenky. Co když  mě to nadosmrti poznamená a já se stanu travestitou. Co když se mi už nikdy nebudou líbit holky?Smrákala se nade mnou temná mračna nadcházejících chvílí.

            Konečně nastal den D. Na jednu stranu jsem tak krátkou sobotu v životě nezažil, ale na druhou stranu jsem byl rád, že už to všechno bude brzy za mnou. Konejšil jsem se myšlenkou, že celé vystoupení protrpím se zavřenýma očima a potom hned půjdu domů.  Nebylo by to ani trefné, kdyby ty lístky nebyly hned do druhé řady a vedle mola, kde měli poskakovat nadržení travestiti. Křečovitě jsem se usadil do dřevěné židle a čekal na začátek. Po chvíli čekání opravdu přišel. Sál ztemněl a po pódiu začali prudce přebíhat křiklavá světla reflektorů. Ze zákulisí se vyvalil smradlavý štiplavý dým. V očekávání nadcházejících chvil jsem se snažil vmáčknout co možná nejhlouběji do své židle. Přestal jsem až když neznámá osoba za mnou sykla bolestí.To už se však na molu objevil první z těch podivných tvorů. Začal skákat a zpívat. Přiznávám hudba byla pěkná, ale horší bylo chování dotyčného. Až příliš jasnými pohyby nám naznačoval co by s námi hodlal dělat. Občas pohlédl i na mě do druhé řady. Jenže já dělal, jako bych na toto představení zabloudil jen velkým nedopatřením. Poté travestita skočil do první řady na nějakého postaršího pána a začal se po něm převalovat. Musel jsem se hlasitě smát, jenže smích mě brzy přešel, když se blížil ke mně. Začal sem si důkladně zavazovat tkaničky. Uf, nevšimnul si mě.  Po půlce představení jsem si uvědomil, že si mě travestité jakoby zázrakem nevšímají a uvolnil jsem se. Teprve teď jsem si mohl naplno užít jejich roztodivné vystoupení. Celou dobu jsem dumal nad tím, jak dokáží tak dokonale zamaskovat to co muži mají. Neúspěšně. Než jsem se stačil rozkoukat byl konec. Odcházel jsem potěšen i zaskočen. Nakonec jsem uznal, že to nebyla ztráta času a použil jsem známé úsloví, že člověk by měl zkusit vše. Můj kamarád nebyl téhož názoru, jeho oči byly vyvalené a pohled nedostižný.Od té doby jsem ho neviděl. Budu se asi muset zase někdy podívat na nějaké travesty show a možná ho tam uvidím, jak tam vyzývavě tančí v rytmu tanga.