Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV Parku
13. 04. 2006
2
1
2459
Autor
Beezer
Ďáblovy vidle
Zapíchnuté v hnoji
Pod sluncem vynikají stíny
Prázdné postavy
Všude okolo
Oči mají pachuť zlata
Když vítr odhání iluze
A kůže zvolna hrubne
Okna se vysmívají pochybnostem
Až se rozpohybují všechny statické obrazy
Možná porozumím valícím se kolům
Vítr je bratrem nože
A slunce otcem květin
Miluji květiny
A slunce je daleko.
Zapíchnuté v hnoji
Pod sluncem vynikají stíny
Prázdné postavy
Všude okolo
Oči mají pachuť zlata
Když vítr odhání iluze
A kůže zvolna hrubne
Okna se vysmívají pochybnostem
Až se rozpohybují všechny statické obrazy
Možná porozumím valícím se kolům
Vítr je bratrem nože
A slunce otcem květin
Miluji květiny
A slunce je daleko.
1 názor
Celá báseň je velice působivá, i když smutná. Hezké metafory. Také se mi moc líbí "vítr je bratrem nože" a závěr. T*
Nenapadlo mě, jakej můžou mít ty písmena vliv... zkusím si to napsat jak říkáš ty a třeba (a třeba taky ne) se pro příště polepším :) Díky za kritiku.
je to hezky ja bych ale asi nezvolila velky pismena na kazdym radku vitr je bratrem noze je fakt dobry