Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSnad jen...
16. 04. 2006
4
4
1349
Autor
Quaken
Vidíš svého otce, jak na zemi leží,
ve skelných očích mu vlastní život běží.
Co uděláš?...
Vidíš mladou dívku s pokleslou bradou,
jak potoky slz štěstí ji kradou.
Co uděláš?...
Vidíš malé dítě v hadrech zabalené,
jak do světa křičí, proč je opuštěné.
Co uděláš?...
Natáhneš ruku, uchopíš dlaň,
pošleš svou myšlenku, svým srdcem ji chraň.
Osušíš tváře, rozlepíš řasy,
zavřeš staré snáře, pohladíš vlasy.
Vezmeš staré hadry, v náruč se promění,
budeš chvíli matkou, nic na tom není.
Snad jen otevřít srdce...
ve skelných očích mu vlastní život běží.
Co uděláš?...
Vidíš mladou dívku s pokleslou bradou,
jak potoky slz štěstí ji kradou.
Co uděláš?...
Vidíš malé dítě v hadrech zabalené,
jak do světa křičí, proč je opuštěné.
Co uděláš?...
Natáhneš ruku, uchopíš dlaň,
pošleš svou myšlenku, svým srdcem ji chraň.
Osušíš tváře, rozlepíš řasy,
zavřeš staré snáře, pohladíš vlasy.
Vezmeš staré hadry, v náruč se promění,
budeš chvíli matkou, nic na tom není.
Snad jen otevřít srdce...
4 názory
Je to vlastne i me prani...aby svet byl lepsi nez je...bohuzel pohnout s nim je ukol nadlidsky...