Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konci světa milený

08. 03. 2001

1749

Autor

Laďa

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš.

Má vesnice, má strži, z které není cesty. Držíš mne ve své kráse, ve své samotě. Oslepuješ mne a nechceš více ukázat. Jen chvilku, malou škvírou, na chvíli ruku z očí dej, ať vidím, co je za kopcem, kde slunce druhou směnu začíná. Pusť, pusť mne prosím ven! Jsi krásná, hebká, však těsno ptáčku v hnízdě. Pusť prosím svoje objetí! Čestně ti slíbím, jen očkem pohlédnu, jen na patě se otočím, jen jednou kolem rozhlédnu, hned vrátím se, jsem věrná, nesmíš mne držet v zajetí. Dlaně se otevřely, jsou prázdné, volné. Leť si ptáče, před zlobou světa jsem tě chránila. Odteď není v mé moci tvůj klidný spánek střežit. Poznej nenávist i lásku, projdi lesy jarními i zimní nocí, přeplav své řeky, přejdi hory. A s úsvitem snad tiše se vrať.

Sluníčko

08. 05. 2001

Dát tip

škoda že ti nemůžu pošeptat do ucha jak moc se mi to líbí :o))

Merle

29. 03. 2001

Dát tip

sakra, přesně tohle teď prožívám.... Trutnov je taky jen větší vesnice... skoro....

Prokletí

14. 03. 2001

Dát tip

no děvčátko, já zírám!!! je to výborný, líbí se mi rty gardace použití stejného výrazu na 2 řádcích pod sebou, krásný jazyk, trochu moc archaična, ale dá se to překousnout nedovolím si bez *... chválím, moc m.