Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesty poety
20. 04. 2006
4
0
1041
Autor
wedle_vazy
--
v pravé poledne
stál svět na žebrech
--
zatímco jedny podléváš
skrz druhé pátráš po hostech
a vavříny z bitev o místa
ulpěly na lustrech
v ochranné zóně
přijímací místnosti
představíme díry v ponožkách
a posadíme je křížem
k vepřové kotletě od kosti
podáván třešňový kompot
…
komplot společného srkání
v broušených miskách
--
tss,
někde sykla televize
do světa v obrazech
„Chtěl bych…“
„…odejít, já vím…“
„…ale já…“
„…nemusíš nic vysvětlovat! Chápu! …ještě mě naposledy obejmi…, silně, táák…chjo…, budeš tak daleko.“
„Miluji tě.“
„Já víc.“
„Neboj, za dvě hoďky jsem zpátky.“
„Já vím…, a nekuř tolik, ať není klávesnice zas plná popela…“
--
nerozuměli si
zapomněli
začátek
konec lásky
na střeše auta
z hadic vířivky
odkápla samotě
poslední kapka štěstí
--
Svědčení není iniciativou -
a žití vlastních podnětů jinde
nebýt pro nic
jen pro bytí
nebylo pro ni
malé věci hrají roli nejsou-li velké poruce
a v každé pomlce na ostnech dlaní
další tabu paží
--
v pozoru před zrcadlem
předočí vyhaslých ohnišť
tváři na obzoru
vehnalo sníh do strnišť
na stráži armády
v docích kýly z proutí
čluny v loděnicích
zrcadlem pod křídlem ze dřeva
hází prasátka vepříkům
(na ráhnu biče, řemeny
a kůže)
--
bobříků
proměny
…
Vzdálený_hlas_moře
25. 04. 2006
Trochu mne to zase donutilo hledat některá vysvětlení. Došel jsem k závěru, že nejdou definovat, jen je zkusit procítit. Klíčová je prozaická pasáž. To, co je před ní a po ní - je rámec. Mejdan, kterýs uspožádal a de facto na něm nebyl, protožes' řešil něco neskutečně důležitějšího. Třeba problém zástupných důvodů...
(nebo »očumělosti«?)