iracionální výlet

 Když jsem se probudil, zjistil jsem, že ležím na prazvláštní louce. Tráva byla fialová a kýčovité duhové mraky se odrážely od zašlých antických sloupů. Po nebi putovalo uhrančivé černé oko. Najednou jsem uslyšel dětský pláč. Za mýmy zády byl do hlíny vyrytý pentagram a uprostřed brečelo novorozeně.

Odnes mě do baby – boxu, řeklo.

Proč bych to dělal ? Jsi jenom malé ošklivé dítě.

Odnes mě do baby boxu, nebo poznáš hněv bohů.

Najednou se zatáhla obloha a z nebe začaly pršet sociální dávky. Jak padaly na zem, hloubily metrové krátery. Popadl jsem toho caparta a  utíkal s ním ke kostelu, který jsem v dálce uviděl. Kolem se řítilo pendolíno a za ním běžela koza bílá čtyřrohá. Utíkal jsem a utíkal a jakmile jsem otevřel těžké gotické dveře bouřka ustala. Uvnitř chrámu byl cítit pach zašlého papíru. Na oltáři stál baby –box. Otevřel jsem dvířka.

Můj bože ! zařval jsem

Můj bože ! zařval jsem podruhé.

Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Ani vy byste nevěřili. Z baby boxu se na mě usmívala Zuzana Paroubková. Zlostně jsem přibouchnul víko a mrsknul dítětem o zem. Dítě se ale jenom oklepalo a proměnilo se v labut´.

Polib mě, řekla labut´.

Polib mě a splním ti každé přání.

Bylo mi hned jasné, že má ptačí chřipku. Ani náhodou bych nerisknul, že na lidstvo přenesu smrtící virus. Jenže jsem chtěl být bohatý a slavný. Labut´už na mě klapala zobákem.

            Přál jsem si mít moc a moc peněz a proto jsem jí políbil něžně a do hloubky. A jak jsem jí ta brousil jazykem o ten její, tak jsem se začal probouzet.

            V televizi vysílali zprávy.