Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNový den
25. 04. 2006
4
0
1605
Autor
Jolana19
Prstem přejet po Tvojí hebké tváři
pohladit vrásky i malé jizvičky
někdy se člověk zvláštně zatváří
někdy má schované sny pod víčky
Někdy ranní slunce prozáří Ti vlasy
to když stojíš venku, jak svatý se svatozáří
s nesmělým plachým úsměvem
a pak že už to nedovedem
Že nedovedem vidět zázraky
co si klidně kráčí po zemi
když slunce vyjde nad mraky
nový den začíná a s ním i my
Začínám vnímat den nový
jeho teplé něžné dlaně
cítit na tváři jeho doteky
a chci myslet jenom na ně
Budu se hádat a budu se prát
budu hladit, možná i drápkem seknu
budu milovat i proklínat
já před osudem nepokleknu
Budu se hádat a budu se prát
budu hladit, možná i drápkem seknu
budu milovat i proklínat
já před osudem nepokleknu
celá moc pekna ale tohle je neco extra s velkym E *