Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVracím se
03. 05. 2006
1
0
1990
Autor
Makrelka
Zas ve světě se ztrácím,
zahanbená se vracím,
pochybná je jistota,
nejeden ztroskotá
ve smršti fanatických gest,
zase sevřít tuku v pěst
a tvrdě udeřit neumím,
konečně už rozumím,
že dovedu jen utíkat
a potichu si naříkat.
Má cesta byla zrádná
a rána hodně chladná,
jsem trochu bez názoru
a s malou kapkou vzdoru
denně usedám v trávě,
věřím zas jiné pravdě.
Nevyznám se v tom bolu,
který táhne mě dolů,
duši zachvátila sněť,
jsem labilní introvert,
odvahu jít dál ztrácím,
jenom proto se vracím.
Jenyk redaktor přesně vystihl - blbej proto, že stahuje dolu. Nevím proč, ale básnička se mi přesto líbí. Nezdá se mi kvůli tomu neautentická. Někdo v ní poctivě vypovídá o určitém stavu, se kterým není spokojený: /Nevyznám se v tom bolu,
který táhne mě dolů.../...jenom proto se vracím/. Svědčí o netušené přicházející změně a růstu. My o vlku a vlk za dveřmi! Formální chybičky už pak tolik nevadí (tuku oprav na ruku a místo "v tom bolu" stačí prosté "v bolu." Ukazovacími zájmeny v textech je lépe šetřit, nebo je zcela vynechat. :)*
naříkáš, utíkáš, vracíš se s tukou v pěst...ty možná tvrdě bouchnout neumíš, ale já tady musim---tohle je příšernej text. Tady neni místo pro soucit, lítost---je to spíš k smíchu..tou formou, tim nucenym rýmem, kterej se ne vždycky poved..