Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyvolený
13. 05. 2006
0
0
1500
Autor
Blaznivkaaa
Někdy si člověk tak moc přeje být sám, až si uvědomí, že to nedokáže...
Býváš dnem a jeho rozedněním,
když Tě potkám, stmívá se...
...bolestí, že už Tě nepotkám.
Často jsi byl začátkem a jeho pokračováním,
když jsem byla s Tebou, vše končilo...
...nenávistí tvé nepřítomnosti.
Nikdy jsi ale vlastne nebyl ničím,
protože jsem Tě nikdy nepoznala...
...hříčko osudu, můj vyvolený.
když Tě potkám - už Tě nepotkám. ----to je trochu divny
celkove to ve me nevyvolalo temer nic /az na to.. mozna je to jako blby rikat - ale jako takovy ty pocity jako kdyz sme si s holkama na zakladce cetly takovy ty basnicky/vyznanicka v bravu...- coz jako neni zadnej vysmech ebo tak, abys to blbe nepochopila/
.:) jasne, tento nazor respektuji, sle kritiks by me nemela zajit do terminu hloupe, alespon ne u neceho tak individualniho, tot vse .:)
2silence: myslim, že v tomto případě není co k nepochopení. báseň prostě považuju za jedno velké naivní klišé..nehledě na to, že pointa vede odnikud nikam. samozřejmě na to můžeš mít jiný názor, který respektuji :)
česká_republika
14. 05. 2006
ysalamiri:hloupý ten, kdož nazývá něčí hloupostí vlastní neschopnost pochopit .... (u poezie platí dvojnásob, páč je příliš individuálná na to, aby byla vždy pochopena) ...
Zajimave .:)