Zahrada

Zahrada

V šeru divné nálady

procházel jsem zahrady

míjím stíny, v hlavě splíny

řeším dávné záhady.

Staly se zvláštní náhody

hlav svěšených pochody

mám teď ruce plné hlíny

podcházím své nadchody.

Nikdy nečtu úvody

a zahazuju návody

ušel jsem teď teprv míli

vím, kam vedou tyhle schody.

Vzpomínám na příhody

zapomínám rozchody

obloukem obcházím větrné mlýny

hážou mně dál klacky pod nohy.

V šeru té divné nálady

došel jsem na konec zahrady

kolem se krčí staré viny

podzimní listí na hroby.

Otočit se a vidět pravdu

rozhlížím se, neusínat

myslel jsem, že cosi najdu

ale všechno je a bylo jinak.