Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Balada pro malého ptáčka

15. 03. 2001
1
0
1242
Autor
Tsunami

Jednou v noci o půlnoci,

kdy žila jsem už v říši snů,

mě opět k sobě zavolal si

na pozemský svět

krásný ptačí zpěv.

 

Nevěřím si, jsem-li vzhůru,

to nemůže pravda být,

je zima a ...

ticho.

Kolem okna vidím létat můru.

 

Kam poděla se božská melodie,

byla výplodem mé fantazie?

Byl to jenom živý sen,

chci se vrátit opět k spánku,

něco táhne mě však ven.

 

Rychle obleču se do župánku,

nožky vložím do topánků.

Chlad mou mysl dokonale probudí

a v tom ho zase uslyším.

Zpěv mým uším lahodí.

 

Na plotě sedí ztuhlý ptáček,

nebeské tóny line přes zobáček.

Mé srdce sevřelo se vřelým citem,

tvoreček, co by se vešel do dlaně

jak krásným zpívá hlasem.

 

Ani se moc nebrání,

věčnost ho mámí.

 

Zrak mlhou se mi zastřel,

ticho opět nastolilo svoji vládu,

ruka dotkla se páru ptačích křídel.

Srdíčko v hrudi dotlouklo,

zpívání v hrdle uzamklo.


Albireo
15. 03. 2001
Dát tip
Krásně smutné. Dneska se nám na Písmákovi urodily opravdu dobré prvotiny!

jorel
15. 03. 2001
Dát tip
taková vlnka dojeti. sam jsem psal o smrti ve svem poslednim dilku (Co bude dal?) a jeste porad jsem naladen na toto tema, cili tip uz jen proto

Carodej
15. 03. 2001
Dát tip
Smutné, smutné.... z technického hlediska se to chvíli rýmuje, chvíli nerýmuje, mnohé rýmy jsou poněkud zprofanované. Ovšem zde považuji za primární potřebu vyjádření určitého pocitu, kdy je forma až druhoplánová.

Wolfling
15. 03. 2001
Dát tip
Zdá se mi to jenom, nebo stál u zradu starý černý Havran? Jednou v noci maje horečku a rozjímaje nad divnými svazky vědy prastré a záslužné... Občas se toho drží dokonce i rytmus.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru