Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa neshledanou
Výběr: Print
25. 06. 2006
9
0
2065
Autor
Theuška
Jazykem v ústech
obracím vysušené sliny.
Je červen,
a je to konec konců
začátek začátků – říkám si s úlevou.
A taky si říkám: je dobře, že na sebe po těch letech dokážeme promluvit.
Zakřičet.
Rok splyne v jeden bezvýznamný letopočet,
a pak už tě nepotkám
v cizích obličejích.
(Stejně ti vůbec nejsou podobné...)
Ještě se otočím (slibuji že naposled!)
za předvčerejším dnem,
jen na skok
do paměti.
Jazykem v ústech
obracím vysušené věty.
A pak si říkám něco o koncích.
Děkuji!
Wemi: je to takový spetenec všeho. Ale dá se říct, že je to ze života:)
Vzdálený_hlas_moře
25. 06. 2006
a někde na tom konci je smyčka všech začátků...tak ateď už jen číst to pozpátku
tak fajn..
je to konkrétní osobě? nebo jenom tak
nevim no, je to pěkně napsaný... mně se líbí nejvíc ten motiv vysušenejch květů a jazyku.
hawk, dohovořila jsem