Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHledači tajemství
03. 07. 2006
1
1
1884
Autor
Ikkju
Od malička nás lákalo tajemství, věci které jsou skryté a o kterých doufáme že až se nám je podaří najít dotknou se naší duše, rozechvějí ji a naplní. Jako malí jsme si s kamarády přepisovali krátké zprávy neviditelným inkoustem a šifrovací mřížkou, parafovali je mosazným knoflíkem do pečetního vosku; hledali jsme poklady v zakázaných skříních a zaprášených zákoutích starého domu - a nacházeli jsme drobnosti které se v našich očích měnily v poklady, než z denní světlo jemný prach jejich tajemství odválo. Kovová přezka s tajemným nápisem KKK byla klíčem do světa který se nám nikdy nepodařilo otevřít, stará olověná soška představovala mnicha bojovníka, tajemného mstitele který žil mezi námi a přitom se ho náš zrak nikdy nedotkl, jílový hrníček jistě přežil z dob kdy ho vyrobily chlupaté ruce pralidí, alpakový nůž zázrakem vypadl ze zdiva které ho desítky let schovávalo. Vyráběli jsme si z plechu zrcadla do nichž šlo vložil tenký nůž a po zšeřelé kůlně se pohybovali potichu a svítili si kahanem ze starého provazu než naše spády objevili prarodiče a se svojí racionalitou nás potrestali za ztupené nůžky a málem zapálený přístavek. Cestou za tajemnem je potřeba bojovat s okolnostmi.
Viděli jsme tajné mapy pokladů které jsme si sami vyráběli a shovávali jejich původ sami před sebou, našli jsme láhve hozené trosečníky do řeky, oříšek který skrýval tajemné runy. Tajemno je potřeba pěstovat a pečovat o něj, je to stav mysli.
Čas a věk ale neúprosně sáhl do výklenků a dvojitých půd a prsty "reality" z nich vyškrábaly všechno co se příčilo dospělému pohledu, přesto jsme hledat nepřestali.
Ve věku kdy jsme ještě byli děti přestože bychom to za nic na světě nepřipustili a kdy na nás tento svět pokládal svoje těžké ruce jsme se stali hledači tajemství v naší mysli. Marihuana nám otevřela dveře do světa z něhož se nám točila hlava a otevřela naší mysl k věcem které jsou tajemstvím samým - k tajným naukám, filosofii a náboženství.
Hltali jsme věci a informace kterým jsme moc nerozumněli a nutno podotknou že mnozí autoři těchto knih o tajemsví o kterých psali jistě jenom přemýšleli ale dotknout se ho sami nedovedli, nebo snad jen velmi letmo. Přesto nebo snad právě proto v nás ty knihy rozezvučely strunu tajemna a my věděli - to je ono.
Časem jsme ale zjistili že nestojíme před pokladnicí kterou stačí jenom otevřít ale spíš před labirintem k kterém je nutno se neztratit. Naše ruce se s posvátnou úctou dotýkali vlhkých stěn labirintu a před námi se otvíraly nové a nové chodby vedoucí do mnoha stran.
Nechci ani nemohu končit úvahu rozuzlením jak se nám podařilo dostat se do ústřední komory, svést úspěšný boj s netvorem a vložit ruce na poklady v srdci labirintu ukrytém, ale jedno vím: ač je mnoho cest a mnoho chodeb kterými se můžeme vydat, důležité je si zachovat jemný pocit tajemství a otevřenou mysl, protože ať už to víme nebo ne naše hledání nás poznamenává právě tím že mu zůstáváme věrni a že se snažíme aby se nám náš svět nestal prašným světem věcí které v nás už nemohou vzbudit pocit údivu a tajemsví protože je „známe“ protože tak bychom se ochudili o možnost skutečně je poznat a setřeli z nich to co je dělá jedinečné.
Svět tajemství prorůstá naším skutečným světem a vede naším srdcem. A právě jenom tam ho můžeme najít.
1 názor
i mně se Tvůj jazyk (až tedy na těch pár hrubek, ale kdo je dokonalý že ano)a Tvůj způsob psaní moc líbí.
a tajemství, tak ty úplně zbožňuju, takže nemůžu říct nic jiného než že se mi to moc líbilo :c)*
Neznám knížky Bradburyho, ale tohle se mi líbí, i když bych vytkla chybějící čárky... :) Je na tom vidět, že Ikkju má opravdu něco málo načteno - podle vyjadřování.