Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKratičká
15. 07. 2006
4
9
867
Autor
propeller
Probouzím se brzo ráno,
venku tma a zpívaj ptáci.
Tak pro jednou, nevídáno,
nevstávám a nejsem v práci.
Dívám se jak klidně spíš,
cítím teplo tvýho těla,
čekám kdy se probudíš,
slíbávám sny z tvýho čela.
Když pak svítá, slunce vstane,
lehký dotek tvojí dlaně
napoví, co vím už dávno.
S tebou chci být
nejen ráno.
9 názorů
nashledanou, krokodýle... pardon, kapitáne! (autorko, s tichou omluvnou úklonou mizím... ;o)
kapitán ustupuje do Delvity ... konec poesie ... začíná próza ... cibule, brambory, olej, mleté maso, ... co jsem to sakra ještě měl koupit ;-))))
a ještě jednou, omluva autorce
také se autorce omlouvám, předjímám že tohle by za hlubší kritiku považoval jen zavilý úd-hmmmm-nik
myslíš jako úd - er - ničit?! (er je anglické citoslovce pro přemýšlení...)
jinak se autorce preventivně omlouvám neb netuším jestli právě takto si představuje hlubší kritiku...
nikdy jsem si nemyslel, že slovo úderničit vzniklo takto ... člověk se furt imrvére učí
juj, ale to už by pak byla báseň o stachanovcích! kdo jinej by dokázal úderničit ve dne v noci celoročně?!
proč mi to připadá jak dětská veršovánka? promiň, možná je to jen tím, že jsem už dnes četl jiné, které na mě zapůsobily jinak.
jj, tyhle chvíle/pocity jsou asi blízké každému. Každý máme nějaké to své prosincové ráno ... to moje bylo tuším v říjnu :-)
dík za názor, popravdě mně se taky líbí víc:-) je to takovej spontánní výtvor jednoho prosincovýho rána na který ráda vzpomínám:-)
milá věcička, líbí se mi víc než ta tvá druhá dnešní, je mnohem civilnější a nějak ji víc věřím
*t