Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozerván
19. 07. 2006
0
15
1040
Autor
deburau
miluji dívku
dívku svého nejlepšího přítele
pro její oči udělal bych cokoliv
cokoliv aby byla šťastná
avšak přítel je přítel
ale láska je láska
nevím si rady
jsem bezmocný
vrazit dýku příteli do zad
nebo sobě přímo do srdce...
dívku svého nejlepšího přítele
pro její oči udělal bych cokoliv
cokoliv aby byla šťastná
avšak přítel je přítel
ale láska je láska
nevím si rady
jsem bezmocný
vrazit dýku příteli do zad
nebo sobě přímo do srdce...
15 názorů
no jak to tak vypadá, tak zase já :-/
já nevim, proč si s těma dýkama furt hraju :-)
Usmáty_autor
14. 03. 2007
díky za moudrá slova, dobrý muži. vzdávat se určitě nehodlám. Ona stojí za to, abych se s tím nějak popral. ještě jednou díky a dobrou noc
Vidíš, teď mne napadlo, že jsi četl mou básničku ANIČCE, nemluví ti tak náhodou z duše ? Tehdy mi bylo stejně jako tobě dnes.
pro tuto chvíli jsi sám a nejspíše tě nyní nic neuchlácholí. Ale i tady platí - všechno zlé je k něčemu dobré. Třeba proto, že si musíš odpovědět na otázku, proč to tak je, a pak, co mohu změnit. Prohrává jen ten, kdo se vzdal.
V životě si samoty užiješ ještě dost. Ale není samota jako samota. Jsou samoty, do kterých utečeš, a jsou samoty, do kterých jsi vyvržen.
Ale už pouhý fakt, že ti samota vadí, je skoro zárukou, že se to změní. Pokud ti ovšem není 70, ale i pak to není beznadějné, jen obtížnější.
ja nevim. ja bych chtel aspon trochu lasky. jenom trosicku. citim se hrozne sam, i kdyz mam kolem sebe dost skvelejch lidi, vybornejch kamaradu, kteri me vzdycky podrzi, ale porad jsem sam
víš, ve chvíli, kdy začínáš mít pocit, že rozdáváš a nezískáváš nic, se zařazuješ zpátky mezi dav.
Ale to není prohra k zoufání. Ale ani výhra.
Všechno, co v životě za něco stojí, má svou cenu.
světlo... nevím, jestli nechci zůstat raději ve tmě iluzí než vyjít na světlo lhostejné a pokrytecké současnosti. všichni by brali, však dávat nikdo nechce. cítím se jako don Quijote pošlapaný dnešní dobou. a moje Dulcinea je pořád na rozcestí
ale pak je to dvojnásobná výhra, poněvadž vystřízlivění z iluzí je cestou na světlo
no, abych to vyjasnil. poslechnul jsem srdce. ale myslím, že charakteru to neubralo. notně to ale ubralo iluzím
víš, ať to dopadne jakkoliv, něco zůstane a navíc získáš precedentní zkušenost - poslechnout srdce ? Poslechnout charakter ? A jsou ti dva vůbec v rozporu ? Nemůžeš prohrát.