Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet čtvrtý
24. 07. 2006
1
0
619
Autor
Majkiki
Noc už znovu šumí mým jménem
a úplňkem si svítí k poduškám,
k těm jiným, co nepyšní se saténem,
co nesluší jim dva, leč jeden chrám.
Tak ležím tu a myslím na víc jmen,
když s bouří ještě vítr slibů vál,
s ním za tebe naslibovala jsem,
v čem s mým dovolením sladce lhal.
A přesto si to nemám za zlé,
než to, že jsem tu lež zradila,
když za jiné noci, stejně jasné,
s tím mým zas jiné jméno zranila.
Jedno málo je, víc než dva však příliš.
Čím víc jich poznáváš, tím víc se mýlíš.