Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Naivní

26. 07. 2006

1587

Autor

angel_death

Bohužel jsem a budu... naivní

Bez křídel na zádech,

sedím na studené zemi,

i po několika pádech,

já miluji Tě, snění.

Nad hlavou místo svatozáře,

bublinu nafouklou naivitou.

Oči se ztrácejí v husté páře,

schovány před trpkou realitou.

Ticho mi pláče přes rameno,

naděje hraje poslední tón.

Otec Samoty nabízí věno,

nadherný, avšak prasklý - kostelní zvon.

2 názory

Jade

15. 06. 2007

Dát tip

tahle se mi libi moc. je mi to blizke (pripomina mi to moje obdobi tak pred 4 roky). rytmus a nektery rymy sice trosku pokulhavaj, ale za ten pocit*

Kaira

28. 09. 2006

Dát tip

No jo, jenže bez naivity to taky kolikrát nejde...

Lucifer`s Angel

12. 09. 2006

Dát tip

Hodně se mi líbí první dvě sloky, zakončení třetí mi nějak nesedne, ale to je můj problém... Jinak záda bez křídel a oči v husté páře si určo zaslouží tip *