Vyznání

/Ludwigu Jordanovi/

Indigo noci vzalo mi poslední vzdechy tvého citu až do úsvitu budu sama co který sen dnes znamená? nezavřu oči myšlenkama zas sama v sobě ztracená se prodírám jak mlázím v lese jsme k sobě vstřícní nepřeme se a přesto cosi v útrobách se bouří až to vzbouzí strach ó blahosklonná lhostejnosti krev užíráš i morek z kostí však básním dáváš melodii zvláštní tvé zbraně nezabíjí když s vášní vnímám chlad svých stěn však nechci si hrát na básníka být nad věcí když duše vzlyká indigo noci když nám bere smuteční volán na šaty z nichž svlékáme se já a ty

---