Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setaje
29. 08. 2006
4
0
1218
Autor
marlene
taje
ta stopa u zdi
stín
tu prej stál
úsměv člověka proletěl vzduchem
a taky tělo
o kousek dál
sonáta noci v řevu sanitek
z dálky
je všechno jak hra
kdosi
karty už položil
takže neviděl
ty nosítka
a krev
ta stopa u zdi
stín
tu prej stál
úsměv člověka proletěl vzduchem
a taky tělo
o kousek dál
sonáta noci v řevu sanitek
z dálky
je všechno jak hra
kdosi
karty už položil
takže neviděl
ty nosítka
a krev
trošku mi to přijde, jak kdyby z toho na mě moc nedýchala nějaká, alespoň nějaká atmosféra - ale sám mám často pocit, že postrádám soucit nad tím, co se kolem mě děje.. a v tom mi je to blízký
Ke konci průhledná, ale zas plná skvělých asonancí. Podařilo se navodit atmosféru a vidím i toho pozorujícího čověka trochu.
Ten_co_dává_avíza
29. 08. 2006
nazdárek :)volejbal bez pivka prece neni ani volejbal ! nejde o výbuch, jde o bouračku ( nebo spíš o jejího svědka )
sory že ruším, ale včera jsme byli po volejbale na pivku a já si šel k pultíku pro objednanou klobásu. Na velkoplošném plátně za mnou šel nějakej válečnej dokument plnej mrtvol. Řeknu ti, nejsem žádnej cíťa, ale taky jsem ty karty složil abych neviděl a otočil jsem se.
Jináč je to o jaderném nebo normálním výbuchu?