Dar života

Dar života

Slyšíte to též?  Nestíhám, honem, mám deprese, život je na nic a stále tytéž věty, či jinak řečené, ale pořád se stejným významem? Kam se to jen ženeme? Divoce a zběsile spěcháme ke stáří, už aby ten život byl za námi, ale proč? Cožpak proto jsme přišli na tento svět? Abychom spěchali, fňukali, stále si jen stěžovali?

Nemyslím, že životem bychom měli proběhnout, ale prožít si ho, zastavit se, rozhlédnout se kolem sebe a začít naslouchat a vnímat.

Na světě je krásně já nemohu ani dýchat při pohledu na košaté stromy, nemohu se nabažit svěžího, chladícího větru, co mě ovívá, slunce, co mě zahřívá a rozpaluje, sněhu, co mě chladí a mráz, co mi zalézá až do morku kosti. Miluji pocit, kdy přijdu domů celičká promrzlá, uvařím si horký čaj, zalezu do peřin a čtu nějakou zajímavou knihu. Po chvíli už mi není zima, ale tělem prochází krásný pocit tepla. To teplo se rozlévá po celém těle a mnou prochází pocit blaženosti a touha po spánku.

Tak proč tak spěcháme? Co doženeme? Jen smrt tam v dáli na nás čeká, nic jiného není možné dohonit.

A k té se mi vážně nechce přiblížit dokud nepoznám všechnu krásu, smích, lidi, moudro. Tobě ano? Spěcháš za ní?

Každý se jistě narodil proto, aby zde něco zanechal, aby něco prožil, spatřil tu krásu, co nám byla zadarmo daná. Pokud chceš žít a ne jen přežívat, tak se odpoj, prosím, od toho davu uspěchanců, a začni žít! Nehleď na to, co si jiní o tobě říkají, protože o tom život jistě není.

Prožívej každé nedechnutí, usmívej se, i když ti právě není lehce, zasni se, zapřemýšlej nad tím, co krásného tobě tento svět přináší. Každý, kdo se narodil na tento svět, dostal dar k nezaplacení, a to je dar ŽIVOTA... tak ho prožívej, nesnaž se jím proběhnout, protože jinak přijdeš o krásu kolem tebe a budeš umírat jen s hořkostí na srdci a s pošklebkem zloby ve tváři.