Tanec rodu

Až tam, kde dlí můj praprapraděd ...

Vítr se opřel do kanýrů by kolem bosých kotníků jež hladily se ve mžiku zvedly přes lýtka ke kolenům a odhalily krásnou ženu co tančí starou píseň rodu pro tanec sám pro píseň samu pro smysl žití pro svobodu leč v myšlenkách se tápe zcela - kde vyhořelá touha žít zrak oslepí a bere klid na zámek ústa zamyká - kde pravda co se neříká - cit poraněný o střepy - kde láska co se neztratí ach křivolaké cesty bytí! skrytými v srdcích uprchlíky svou silou ducha bohatí jste byli dávní předkové před sebou sami na zapřenou aby se jednou stala ženou s kanýry kolem holých lýtek a bosých nohou od krve s níž zatočí svět nešetrně aby už žádné další mrně víc nevědělo zhola nic kdo děd kdo praděd a tak dál ... tajemství? zločin jenž se stal dnes posvěcuje svaté lhaní ducha rodu - své děti chrání jakkoli toužil vyjádřit žár lásky co jí nesměl žít cikáni táhli do nebe ji roztančenou zanechali aby jí vítr česal vlasy sluneční bůh je vybělil a ona přesto vůlí chtěla mít audienci u anděla kdo prapraděd děd a tak dál ... Vítr se opřel do kanýrů by kolem bosých kotníků jež hladily se ve mžiku zvedly přes lýtka ke kolenům a odhalily krásnou ženu tančící starou píseň rodu pro staré křivdy pro bolesti pro život nový nové štěstí

---