Písmák Představy, které jednou uskutečním ?
Představy, které jednou uskutečním .
Mám několik velice nutkavých, až obsesivních představ, snimiž se svámi podělím.
První je takováto : odehrává se vmetru. Stoupnu si na lavičku mezi největší dav a zvolám: „ lidi.
Babiččina nechutná bábovka
Babiččiny slavné bábovky
Moje babička Jarka pekla na každou slavnostní příležitost a návštěvu třenou bábovku asi skilem citronové kůry, posypanou asi dvěma kily moučkového cukru. Tato bábovka vždy „dřepěla“ uprostřed stolu a tvářila se jako nejdůležitější věc vbytě. Po obědě, ( vždy byla rajská polévka snoky a svíčková ), přišla řada na kávu, čaj a … onu bábovku. Po pravdě řečeno, nikdy jsme to babičce neřekli, ale její bábovka nám nesmírně nechutnala.
Time
Chci chvíli nebýt,
nepít horký čaj a nejíst starou housku
nemít čas a přesto mát hodinky.
Chci lézt do oblak
Pohlazaní
Jedno něžné pohlazení je těžší,
než-li lámat kamení.
Bilance
Rozkutálené klubko červené bavlnky
v koutě.
Jak volně ležící cévy
bez logiky
Co je věčné
Radost je pomíjivá
štěstí je prchavé
život je nestálý
krása nevydrží věčně.
Jemně perlivá
Láska,pouhé slovojemně perlí na jazyku. Někdy pálí,jindy studípodle srdcemění se . a brní ve slovu láskaco se vlévá do myšlenky.
Pradávná víla
Má pradávná vílo,říkám tiše do tmy lesaa hledám tvou dušipropletenoudo korun stromůs vlasy padajícímipodél kmene stékajícími pakdo vodopáduz nedaleké skály,kde hučíšdo řekydo mořea vyprávíš o nás tadypak tam v dalekých krajináchláska vzplaneUž jsi ale jiná,pozměnil tě čas . vlasy sis ostříhalaa mluvíš moc nahlas,tam v krajináchkde naše láska vzplála. vzal je čas. A tebe .
jarní
Lístky květů jabloně mi zapadaly za výstřiha provoněly má ňadra. Tajně jsem za víčky doufala,že mi svými rty sneseš další lístky,to abych celá rozkvetla.
Potrat
Prorostla jsem do stromua čekajíc na plody. uhodily mrazy.
Čas
Jen takzastavit čas,vůni prchající z vlasů,sněhové vločky v letuvlnobití šatůpadajících víčeka řaskdyž foukneštak štěstí nosíJen takna chvílimezi vším tím tichemvteřinou se stát . a stát a stát .
Žal
Krev skápla na chodníkbyl v ní všechen tvůj žal,jenž sraženna chodníkuzůstal sám. Arozšlapán davempak roznešen .
byl .
Citronový strom
V hospodě si vždycky dávám kakao a sodovku s vymačkaným citronem a dívám se na pecky, jak stoupají a klesají ( jako má nálada ) a bojím se toho, že je spolknu a vyroste ze mě strom s citronovými plody. Jako malá jsem si to vlastně taky myslela, ale teď už vím, že nevyroste, ale stejně si potají tu blbost v té myšlence užívám. A tak je počítám, kolik stromů ze mě vyroste . za několik let.
Rozměry
Ačkoliv někteří lidé vyrostli do obrovských rozměrů, zůstávají navždy dětmi - hravými nebo myšlenkově zaostalými.
Nemám
Nemám chuť k jídlu,nemám chuť k pití,nemám peníze,ale mám NIC .
Uchem jehly
Uchem jehly naslouchám šelestu rtů,kapce stékající po zdi,šustění šatů, růstu trávy. Uchem jehlyvstupuji do ticha.
Kouzlo
Nech si padat déšť do svých vlasůa já ti z nich spletu vodopád. Dlaněmi vykřesej oheňa nech ho v rukou hřát. Ústy vymaluj slovoa nech ho znít. Do tmy vyřízni světloa čekejcose stanedál .
dosyta
Vzduch,to je spousta ozvěnjež mohu vdechnouta spolykat . .
Doušek vody
Chytám do úst kapky deště
abych se napila
prvních jarních perel.
Hospoda na Bendovce
Před nedávnem jsem tu seděla
s karafiátem z lásky
a s rukama plnýma tvých
a naděje.
Inteligent
každý považuje za inteligentního takového člověka, kdo mu je roven
Bludný kořen
Krása se prolévá zpěvem
tak tichým .
kompas se rozbil
střepy nesou štěstí
Samota
Samota
Dívám se před sebe strnulým výrazem,
kde všichni jsou.
a proč tu sama jsem.
Stáří
Stáří
Praskla mi žilka
na ruce.
už jsem zase o rok starší.
Smrtmušky
Smrtmušky
Přiletěla muška,
byla to ale fuška.
Pak si sedla na hovínko
Rodinný krb
Rodinný krb
Tak křehký
jak paprsek,
je náš rodinný krb,
Úzkost
Úzkost
Úzkost mě halí
do černého pláště
a zapíná knoflíky.
Vražedkyně
Važedkyně
Zavřely se dveře,
bouchla vrata,
spadla klec.
Zapomenutá na chodníku
Zapomenutá na chodníku
Jak jsem šla tím chodníkem,
vzpomínky šly se mnou,
byla jsem tím vodníkem,
Malý pavouček
Malý pavouček
Maličký pavouček
šplhal okapem,
a když začalo pršet,
Oběd
Oběd
A vlk na tom kopečku,
spatřil svoji ovečku.
Až ji pěkně objedu,
Peractum est
Peractum est
Svíčku sfoukl zimní vítr,
všechno suché polil litr (piva).
Udělal jsi černou kaňku,