Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zapomínám svého člověka a on mi to vyčetl už mnohokrát

13. 09. 2006

2371

Autor

mortecino

když už se bojíš psát abys neřek´ něco špatně nebo jinak a každé slovo bylo mnohokrát zneužito...

já fakt měl šťastné dětství a takové ty věci
takže všechny ty svoje současné úchylky beru jako něco, co jsem našel až po cestě
jakože jsem toho teda mnohem víc ztratil

...

zapomínám svého člověka a on mi to vyčetl už mnohokrát
když se musel brodit kalužemi, blátem a zpívat staré zapomenuté ukolébavky
jen abych se mu zase ukázal
protože můj člověk chce být se mnou, narozdíl od mnohých jiných
třeba člověk velkého Huga Cháveze se na to vykváknul
už před nějakým tím rokem, protože, ačkoliv to možná hodně lidí neví
tak většina člověčiny se skrývá uprostřed emerického státu
jenžto se rozhodl ji ukrýt před těmi nenasyty

-- neměla rozpuštěné vlasy a snad i pro to jsem ji
   nepoznal ihned
   jen lehký úsměv od hroznů
   a průstřel od očí
   mi připoměl cos zažil --

   přišla si pro mé dvojče, a já,
   přestože jsem v boha věřil jen když se to hodilo

jsem pokleknul a pateticky, jak je mým dobrým zvykem, začal mumlat neznámou motlitbu
já totiž nikdy neznal žádné oficiální motlitby a tak si vymýšlel svoje
ale tohle stvoření mi, narozdíl od mého občasného boha, nevěřilo ani slovo
a beze slova smíření
odešlo    protože někdy se nejde usmiřovat, a to ani s ženou tvého boha, ani s jeho děvkou.

...

a2a2a

04. 11. 2006

Dát tip

já totiž nikdy neznal žádné oficiální motlitby a tak si vymýšlel svoje v tom jsme si hodně podobní, jinak k textu samotnému, je víc na rozpravu, která takto virtuálně není možná, nežna to říct, zda se mi líbí či ne.