Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTobě, sestřičko.
19. 09. 2006
3
1
1240
Autor
dhoul
Má sestřička
bezbranně
skotačící.
Je hnědá lasička
na louce pod lesem,
Je zatleskání.
Je malé zvířátko,
sýkorka na rámě,
jež se neubrání.
jde za hlasem…
pro polaskání.
Je ovečka i laňka,
bílá husička
i žluté housátko
skryté v dlani.
Má sestřička
je jablůňka
v polích,
kvetoucí pláňka
v stráni,
prstýnky z klasů
nezralých
v dlani,
je vítr horkolící,
a déšť vlasů
velké smutné oči
osušící.
Tmavá tůňka,
je pousmání…
Když se pootočí,
je tajné přání…
1 názor
líbí se taková jaká je, nic bych neměnila není důvod. Je fajn mít nějakou ochrannou ruku i v dospělosti, je někdy docela únavné foukat cizí rány
Není třeba se omlouvat - díky za návštěvu a reakci. Asi bych to vysvětlení měl přesunout do prologu.
Nicollette
21. 09. 2006
není to.
Věnováno tak blízké kamarádce, že i oslovení „sestřička“ je hodně odtažité a byť je to už velká holka … vlastně dávno dospělá, je třeba nad ní někdy držet ochrannou ruku, jako nad malou sestřičkou.