Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMelancholický kvítek
29. 03. 2001
3
0
1162
Autor
modrik
Když jsem tě sadil, měl jsem ruce rozedrány od tvých trnitých kořenů.
Když jsem tě zaléval pak věz, že to nebyla voda, nýbrž mé slzy.
Když jsem ti kypřil půdu, dusil jsem se.
Dal jsem ti to nejlepší, co jsem ti jen mohl dát.
A jak si se mně odvětil?
Uvadl jsi...
teda že jsem na tyhle věci narazila až teď. Připadá mi to všechno strašně dávno, byli jsme všichni U Gandalfa trošku jiné, mladší...... :))) - melancholie.)
Každý si zaléváme slzami svůj melancholický kvítek!! Já, ty...všichni ostatní....smutná to pravda.
No, mně připadají už jednou přečtený a zbytečný - o.k. už je nebudu mazat :))
ali:presne! Maly princ me taky napadl.... prijde mi, ze tam obcas vypaldlo nejaky pismenko, ale to neva...chtelo by to jeste trosicku vytribit...ale dobry, lepsis se! :))
ps.proc mazes svoje veci? Jak si te pak me nekdo precist, kdyz prijde a pulka tam toho neni? :))