Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyznání
07. 10. 2006
0
0
2039
Autor
Zelenej_Raul
Solím si tvář, jak mrtvý moře
plavu si v něm, v hoře z hoře
a pálí mě mandle když vzpomínám
jak vedle tebe občas usínám
Jednou se utopím v těch tvejch krásnejch očích
přijdu o zrak o sluch o hmat o čich
a ty mě postiženýho necháš v tramvaji
třeba to tak nebude, nalhávám si potají
A sním o nás a nechci se probudit
Ale nejde to nechci si bohy popudit
a vím že ty se ho nikdy nevzdáš
vzpomínáš jak sem šeptal že mě neznáš?
CHci ti jen říct že pustila's mi žilou
Nevyčítám ti to, je to mojí vinnou
že bez tebe nedokážu žít
zkouším to přehulit, přejíst, přepít
Ale nejde to třesou se mi nohy
když píšu divnými slohy
A chci ti pošeptat do ucha
že jsem navdždy tvůj barbucha
Zelenej_Raul
10. 10. 2006
Jasně...mě říkají Zvonek
Neznám člověka, kdo by Mareše mohl mít rád...
Zelenej_Raul
09. 10. 2006
Trochu mi to připomíná texty L.Mareše;)Ale to neznamená, že je to naškodu;)
Jinak mě dojala ta/en barbucha;)
No tedy POzitivně;)