Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStává na rohu
10. 10. 2006
1
1
1394
Autor
Tomus
Stála tam na rohu a rozdávala štěstí,
snad jenom já jsem si vzít nestih.
Naposled usmála se, sbalila svůj stan
a najednou jsem tam stál sám...
Stála tam na rohu, na sobě zlatý šaty
a dávala všem štěstí napít.
Než jsem stih zakřičet, že taky žízeň mám,
zůstal jsem na ulici sám...
Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.
Stála tam na rohu za malým černým stolem,
štěstí jak harfa znělo kolem.
Než jsem si vzpomenul, odkud tu píseň znám,
stál jsem tam na nároží sám...
Občas tam postává na oprýskaném rohu,
mám štěstí, že ji vídat mohu,
na její úsměvy po nocích myslívám
a přesto jsem rád, že ji znám...
Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.
snad jenom já jsem si vzít nestih.
Naposled usmála se, sbalila svůj stan
a najednou jsem tam stál sám...
Stála tam na rohu, na sobě zlatý šaty
a dávala všem štěstí napít.
Než jsem stih zakřičet, že taky žízeň mám,
zůstal jsem na ulici sám...
Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.
Stála tam na rohu za malým černým stolem,
štěstí jak harfa znělo kolem.
Než jsem si vzpomenul, odkud tu píseň znám,
stál jsem tam na nároží sám...
Občas tam postává na oprýskaném rohu,
mám štěstí, že ji vídat mohu,
na její úsměvy po nocích myslívám
a přesto jsem rád, že ji znám...
Celý dům vstává,
já ještě nešel spát.
Vítězům sláva
a poraženým čest.
Občas se stává,
že touhy vodopád
je jako láva,
když bledne světlo hvězd.