Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V PROSINCOVÉM RÁNU

14. 10. 2006
3
0
1250
Autor
vojtabarták

V PROSINCOVÉM RÁNU

 

Ještě tma. Ráno. Konec listopadu.

Snažím se vrátit do snu. K mamince.

Na židli v kuchyni hlavu jí na klín kladu.

 

Procitám v šeru. Za oknem v keřích mráz.

Sedím sám v kuchyni, horký čaj na lince.

Vzpomínka na mou první lásku. Je tu zas.

 

Jak nás to oba mrzelo… A na jak dlouho

jsme oba propadli jen hořké vzpomínce

jak vleklé nemoci. A dnes… Je víc než čmouhou?

 

Zase jdou tiše dny po hrázi prosince

a zase není sníh. Všechno je jako vloni.

Jen na zem nespadne jediná slza pro ni.


depresivní? To tedy být neměla... Spíš takové tiché smíření, zjištění, že to co dlouho bolelo už zas tak nebolí, že už se plakat nebude. To přece není zas tak depresivní, natoš "běsně", ne?

megahit
14. 10. 2006
Dát tip
jo, líbí-smutná, vzpomínavá, hezká

/konec listopadu - to jsem se narodila :)/ - opět nádherná

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru