Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIRONICKÁ
02. 04. 2001
2
0
1335
Autor
Cashew
Jediné, co nám cestu ještě otevírá
je naše věčná, nesmrtelná víra
a nebo naděje, že všechno přebolí
- neštěstí, neláska, nenávist. Cokoli.
Samý happy endy ve filmech, v románech
veliký idoly na plátnech, v našich snech.
Za těmi běžíme, všude je hledáme,
za lásku všechno dát, i to, co nemáme.
A co my ? Lásky z těch pláten kin ?
Naivně věříme, že on nám bude vším.
Za pár těch polibků, lásku, co k tobě choval
navždy ho necháš už, aby ti ubližoval.
Sir_Waters_II
24. 06. 2001
nikdy ho nenechám aby mi ubližoval, chápej, když se to propojí, je to jen půlet jakýmsi nekonečným prostorem, ve kterém se plavíš s druhou bytostí, která se stala tebou a ty jí, prostě jen jedna bytost s jedním vnímáním, na krátký okamžiky. Ty ostatní okamžiky směřují k dalším splývajícím. Jak jinak může vypadat láska? Nechci aby se to změnilo a ani to nedopustím.....