Předzimní haiku
Sníh střídá listíjdu sám s tebou cestouk tobě se skláním
Věřím
Nic není jisté v životě lidském, nic není jisté v století blizkém,nic není jisté, ale věřím nám,věřím, jak starým hodinám.
Kapky krve
Vytřeštěné hrůzou, stékají kapky krve.
Ty se jich však nebojíš, ne tak, jako prve,
když stékají po vnější straně tvé čisté duše. Vstříc místo pláče házíš úsměvy jisté, suše.
Hudba Sil
Vpřed hnáni vůlí nevlastní,
však běda jim, jak hlesnou,
páni země té slastní,
když trubky tíhou klesnou
Nightclub u Dášenky
Po dlouhé době jsem se dostal opět do centra naší matičky stověžaté, vočekávání, že se opět pokochám pohledem na moje oblíbené panorama Hradu. To co jsem spatřil, však předčilo všechny moje nejhorší noční můry, živené Hollywoodskými filmy nejrůznějších ražení. Opravdu jako bych se nacházel někde ve vykřičených čtvrtích Amsterodamu, nebo nějakého města ztěch amerických „velkofilmů“.
Nad Pražským hradem zářilo velké neonové srdce.
Měl bych?
Touhu ve mně probouzíš,
touhu po blízkosti tvé.
Zda se to někdy dozvíš,
to už je něco jiné.
Smích a pláč
Přepadá tě smích,
přepadá tě pláč,
a ty se mě ptáš
nač to všechno, nač.
Matčin pláč - slyšíš?
Vidíš nádhernou tu Zemi,
modrou planetu života,
trpící pod tíhou svých dětí,
jejich bezcitností.
Joxean Artze
Hizkuntza bat ez galtzen ez dakitenek ikasten ez dutelako, dakitenek erabiltzen ez dutelako baizik.
*********************
Jazyk nezanikne z důvodu, že lidé, kteří ho neznají se ho neučí, ale z toho důvodu, že lidé, kteří ho znají ho nepoužívají.
Chvíli pouhou
„Nevím, jestli si mě ještě pamatuješ,
jeli jsme spolu metrem.
Nechceš někdy někam zajít.
Něco už by se vymyslelo. “
Co je navždy?
Jeden čas jsem šťastný
a hned v smutku se utápím
Zrovna je svět krásný
a pak k smrti se utrápím.
Má malá vílo
Už je vše ztraceno,
nic není co bylo,
všechno je smeteno,
má malá vílo.
CHCI TĚ!
Chci cítit tvůj dech,
teplo tvého těla
na mém.
Vletních, zimních dnech,
Strážný anděl
Strašnou nenávist živí
to tvé mladé srdce.
Kdopak ti ublížil.
Zdali mohu ptát se.
EUSKALDUNAK
Moře, jsi tak nespoutané,
jako místní lidé.
Bouře nikdy neustane,
nikdy nepomine.
Vánoce - Už zase?
Už jsou tady Vánoce
a já se ptám sám sebe,
zda to nese ovoce
ze šedivýho nebe.
Bajka o malém králíčku a jeho rozbitém hrníčku
Vtom jednom hlubokém lese,
kam nikdo nikdy nechodí
Kde svěží vůně se nese
Po celém širém okolí.
Ve jménu humanity
Ve jménu humanity
voláme sláva,
stařecké senility
slyšet je chvála.
Na rozloučenou II
Už času ubývá
konec se blíží
a smutku přibývá,
oči se klíží.
Krysař
Už zase svoji píseň pěje,
píšťala jeho kouzelná.
Jeho hábit ve větru věje.
Píseň je krásná, tajemná.
Na rozloučenou
Já zpět jít nechci
čas se však krátí.
Sbalit si věci,
nic se nevrátí.
Blázínkova idylka zímní
Slunce jasně září
srozjasněnou tváří
a mráčky kolem plynou.
Mladý chlapec srůží,
Proč!?
Jak brána tajemná
po noci jasné
září tvá ramena
i Slunce žasne.
Odcházíš
Máme noc nádhernou
přicházíš najednou
v měsíce záři.
Přicházíš pomalu