...

Koukala z okna a zavírala oči...
usínala...
kolem ní projížděly vlaky a ona se ztrácela ve tmě...
nedokázal jsem jí říct, že má vystoupit...
přejela dvě stanice...
a já jí nemohl milovat...
SAMOTA NA CESTÁCH...

...

Celé město usínalo...
slunce se ztrácelo za obzorem a listy ševelily svoje příběhy...
nad městem se v intervalech vznášela hejna holubů a auta pročesávala ulice plné stresu...
.
.
.
.
a ona si právě teď podřezala zápěstí a zavřela oči...
na hodinách bylo pět minut po třetí...
VŠECHNO UŽ SPALO...