Já a kus hlíny

hlína a člověk to je věčné téma a pořád se dá psát něco nového. t*

Proč bych se měla zlobit? ;)

..kdy nic jiného není, než já a kus hlíny..,: ) takové záhrobní blues.. :)..a pocit pěkný, jsi připomněla, jak jsem chodívala do keramiky (ale tam se to hemžilo - učitelkou a spolukeramiky :), a hlínu z lesa, která pak po vypálení byla zrzavá, jak cihla, ty jo, asi o tom taky něco napíšu, nebudeš se zlobit,? že

evokuje mi to Stvoreni sveta!!! :)

děkuji za hvězdičku, moc mne to těší

Je to svět, jsi v tom ty. Ten kousek hlíny:o) Moc hezké a určitě si zasloužíš hvězdičku*:o)

děkuji