Věno po generaci flákačů, hadí kousnutí to k zamyšlení

kyprá půda dadaistů

decibely

do mrtě vykradené kabely

odložené na lavičce

dávku měli

nyní vyspávají bělmo

do očí bijící

decibely

tělmo,

tělo na tělo

a duše bez přidaného cukru

žvaníren vysátých z opsaného pijáku

tácku, batůžku a průkazky do knihovny

se obalit a zasmrádat

as rád to má

červené řepy nálev filozofa

kudy chodí, tudy chodí

v prvním járu zase strofa

vyhazov, pracák

pracák

si pěnu na čistý ubrus

vrchní ví,

jak to s tebou dopadne

kosa přímo na kámen

ámen

po kostele křižují se

já jen žiji, užívám

si cestu s devítkou

mou kamarádkou

na 2x Nákladové nádraží Žižkov.