Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrincezna
Autor
anula16
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. Když bylo nejstarší osmnáct, zavolal si ji a řekl: "V naší rodině se přenáší tradice." Dcera ještě zatím pořád nechápavě koukala. V jejích očích se střetával menší strach se zajímavým vzrušením... Otec pokračoval: "Jak asi víš, tak jsme zdědili dost velký majetek..." Dceři už to začalo pomalu docházet. "No samozřejmě. Teďka jsi přeci král." uchichtla se. Přirozeně, že to nemyslela vážně. Ironie. Poslední dobou žije pořád v ironii. Nic nemůže brát vážně. Kdyby si to totiž všechno brala tak moc k srdci tak už je dávno na dně. "A já jsem bývala skoro princezna..."dodala smutněji.
Této princezně se totiž nedávno zhroutil sen. Jejich rodina nedávno zdědila majetek po nějakých vlivných vzdálených příbuzných. Svou "tetičku" Sophii viděla asi jednou v životě. A zrovna se jí musela takhle pomstít!
Před několika týdny se přestěhovali na zámeček, který je součástí toho celého dědictví. Ale tím ztratila všechno! Ať už slibnou kariéru, tak hlavně všechny své přátele, co v tanečním klubu měla. A místo toho všeho teď bydlí na zámečku. Asi by měla být tetičce vděčná, že tuto krásu jednou zdědí. Ale vždyť tím sakra ztratila svou největší vášeň - tanec! Byla princezna parketu. Byla. Přišla o svého tanečního partnera a vůbec o celou svou vysněnou budoucnost. Tetičku pomalu začala nenávidět.
"Ona za to může. ONA!" procedila mezi zuby a začala tiše plakat. Otec radši koukal z okna. Nerad totiž viděl svou dceru plakat. A pak jenom tiše prohlásil: "Našel jsem ti klub. Hledají tam hvězdu."
A princezna tanečního parketu se vrhla tátovi radostí okolo krku.