Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak se budí princezny
19. 11. 2006
8
6
2449
Ještě ten ohýnek
nezhasnul docela
vidím ho ve tvářích
v tvých drobcích nebe
jak bych též v drobcích svých
plamínky viděla
když svoji šťastnou tvář
odčítám z tebe
ještě mě kůže tvá
zahřívá přes džíny
když se tvé koleno
dotkne mých šatů
proč jsem si myslela
dlouhý rok bez tebe
jedno že znamená:
bolest a ztrátu?
6 názorů
jehlas pichlas
02. 03. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
25. 11. 2006
možná ti bude už připadat, že se vtírám, ale nedá mi to sem něco zkopírovat, co mi to evoklo .. nějak asi nejvíc tím ještě, ale taky trochu i dalším, i když každý je o něčem jiným ..
přeju hezký den, a omlouvám se, že otravuju :-)
Ještě mi na cestu bludičky svítí,
vedou mě do těch míst, kde bývá cíl.
I když čas zamotal klubíčky nití,
někdy, co doutná, se pod víčky vznítí.
Jen projít labyrint trvá teď dýl.
Ještě dost obrázků kryje zdí bílo,
stále si schovávám několik knih,
z kterých pár začátků nebylo - bylo
hluboko doprostřed někam se vrylo
a to, co zůstat má, zůstalo v nich.
Ještě se každý den dotýkám země,
vnímám tmu, světlo, zvuk, vůni a chuť.
I proto neprodám nikomu levně,
za třicet stříbrných, co tepe ve mně
a každou vteřinu šeptá mi: buď!
oheň je tichý súd
hrajúc sa na osud
však nikdy nevyhasne
my zhasneme skôr