Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dárek

11. 12. 2006
12
12
2417

Vrásčité ruce našich babiček když draly po večerech peří a moudrost se ozývala z bílých vlasů ze všech slovíček i z oprýskaných dveří Jak tenkrát bylo krásně když jsme si přáli ty chvilky zamknout na klíček /Lubomír Mikisek, PŘÁNÍ/

Až mou tvář jednou nůše břemen zvrásní nelži mi prosím že to nevidíš zamlada to jsme byli krásní a s lehkostí nám nesl se náš kříž Až jednou zjistíš hluchá jsem že slepá tak nezapomeň - duše nechátrá skloň blíž se ke mně vroucně jemně - tu chvíli zvou prý POSVÁTNÁ

12 názorů

mašinfíra
12. 11. 2008
Dát tip
Kdo je něžnější? No přeci já ! Tvá smrt.

***

Jsi něžný ...

Tu chvíli vzít do dlaní a do srdce...

guy
12. 12. 2006
Dát tip
*

Moc vám všem děkuji!

Kaos
11. 12. 2006
Dát tip
krása, prostě krása.. *t*

Dolfiness
11. 12. 2006
Dát tip
Dostala jsi mě. Fakt. *

Norsko 1
11. 12. 2006
Dát tip
to bude něco pro háberka ... :-)*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru