Kuře v láhvi

Kuře v láhvi

Ahoj holko, tak se pořád míjíme,

přitom jsi blíž, než mobil s tvým číslem

a já jsem jen prázdný stín bloudící ve tmě

co se bojí tvého dotyku.

Kdysi jsem se toulal mezi hvězdami

a ty jsi mně srazila z oblohy

chtěl bych zpátky, tam k těm oněm,

ale nevím, jestli měnit sny za chlad a samotu.

Jsi pro mne hora, jejíž vrchol se ztrácí v oblacích,

nevyřčené slovo, nevěsta bez ženicha

noční cesta mezi poli,

otazník na prázdném papíře.

Tvé dotyky učil tě Ahasver,

je v nich bolest a útěcha, strach a kousek naděje,

záblesk touhy vše tu nechat a jít za západem slunce

a za rudým svítáním kdesi v dálce, tam kde jsme nic.

A tak tu sedím u láhve červeného vína,

v koutech špinavého pokoje šklebí se démoni,

které dobře znám, ale nemám je rád

a myslím na tebe, zpěv cvrčků, který krade spánek.