Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se20.11.2000
11. 04. 2001
4
0
2410
Autor
JohnieBass
Mnohočlověk kráčí po nástupišti
namočen do novin.
Vstup do kolejiště zakázán!
Druh vlaku
Číslo vlaku
Cílová stanice
Vyčerpaný cinká o kandelábry bludným kořenem
své mysli.
Meliorace své vlastní duše.
Záchvat jako hlavní menu.
Boty zvrásněné kilometry pláčou...
Úděl neschopnosti
přízrak se vznáší nad městem
jeho pařáty berou za kliku ale za
dveřmi číhá jen průměrnost.
Carpe diem - otevřeným oknem
rovnou do středu města!
\Tak dráha vám prej sebrala paní!!!!\
\Jo, rovnou pod vlak.\
\To já už viděl horší věci, tcc...\
...Zděšení, svéprávná smrt drtí
křehkou hruď lidské existence.
Nakažlivá nenávist se láme v půli těla.
Prášky na spaní už nezabírají.
...zub času nahlodává mé svědomí...
\Zdravíčko\, říkám a podávám ruku, \Já Tě neviděl snad sto let!\
Konstantinidisová
23. 05. 2001
beznaěj a nostalgie...zajímavé
některé obraty jsou až příliš polopatistické
(křehká hruď lidské existence?)