Koncept

dozvuky.. slabá chvilka.. a tak trochu parodie

Pomalu, zvolna umíraje,
hrdinkou jedné staré báje,
v lodičce osudu bez vesel
bezvládná ležím, téměř nedýchaje,
a kdosi jiný za mě hraje
mou roli býti člověkem.

Jako v kolébce se kolébaje,
v lodičce, daleko od břehů.
Když zavřely se brány ráje,
je mi teď místem noclehů
ta malá putující bárka.

A srdce zůstane sevřené
a myšlenky budou bloudit stále
v nejlepších časech ztraceného ráje
a narážet do Tebe
jak vítr do píšťale.

Zmatek, co střílí každý klid.
Sám nevíš, jestli mě chceš mít.
Kdo mi však pomůže rozbořit
všechny ty povídačky, co světem znějí,
těch, kteří zamítli právo na naději?

---