...znovu objevená...

POVÍDKA: …znovu objevená láska po deseti letech aneb nic se nikdy nedá vracet… Má být povídkou o jednom životě, mnoho láskách, a o bláznivé víře v ideál. Omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozval, ale cítím, že nyní nastala ta správná chvíle prezentovat své mylšenky a svá díla. Děkuji za přízeň. Romeo NÁVOD: Vím, že tato povídka je dlouhá, ale stačí myší poklepat na začátek textu a označit ho celý a překopírovat, třeba do Wordu pomocí klasické kombinace kláves: CTRL+C - kopírování a CTRL+V - vložení. A pak si v klidu číst celý text.

Sedím u počítače a surfuji po Internetu. Je Silvestr. Snad večer přijede ta má láska, ta slečna, žena, či dívka, po které prahnu, po její přítomnosti, po ní. Schází mi a já si uvědomuji, co vlastně od ní požaduji, co chci od života. Vím to? Ne nic nevím. Mám alespoň takový pocit. Ale tuším, co bych si přál, přál bych si, aby to všechno dopadlo úplně jinak, ale hlavně už aby to nějak bylo. Zírám do obrazovky, kde se mi vyobrazuje má emailová schránka, žádná pošta. Vlastně mi ani nechybí. Žádná. Pošta. Dívka. Žena. Ale ano chybí. Nyní bych ji chtěl mít u sebe. Dotýkat se jí, milovat ji, se s ní. Celý den. K zbláznění. O půlnoci se připít lahví šampaňského a opět ležet v posteli a dívat si z očí do očí a slibovat si. Na celý život. Na celý život? Jde to. Jistě. Samozřejmě, že ne. Ano. Ale ano, když se chce, tak to musí jít. Trpělivost. Toleranci. Mám. A ty? Nevím. Miluji Tě. Já tebe taky. Věřím Ti. Jsi krásná. Jsi hodný. Miluj se se mnou. Prosím. Celou noc. Ano. Zavírám oči. Potřebují si od obrazovky monitoru odpočinout. V rádiu pro ni hrají. Prý od manžela. Milující ho. Těžko. Já nejsem manžel. Milenec? Já nevím. Nemiloval jsem se s tebou. Škoda. Mohlo by to být krásné. Jsi můj ideál. Já tvůj? Ne, já vím. Jsem jen obyčejný kluk. Ne, jen obyčejný určitě ne. Něco jsem dokázal, ale nikdo to neví, jen já to nosím uvnitř v sobě. Je to krásný pocit. Chci se o něj podělit. Nemám s kým. Je večer. Dívám se na televizi a ochutnávám jednohubky. S čabajkou. S uherákem. Česnekovým se vyhýbám, co kdybys přijela. Přišla SMS. Již jedeme. Takže přijedeš. Na konci roku 1999, pro mne tak důležitého, budu s tebou. Zachránila jsi mi život, víš? Nevíš, nevadí. Já jo a na to nikdy nezapomenu. Nikdy, ať se stane, co stane. Další SMS. Celý den nic a najednou tolik zájmu. Co se děje? Co se stalo? Od koho to je, číslo neznám. \Toto číslo si již několikrát viděl, ale asi Ti nestálo za to, aby sis ho poznamenal. A já Tě měla ráda.\ Bez jména, nevím od koho to je. Ta předešla zpráva mi přála Šťastný nový rok. Kdo zná mé číslo a jeho ne? Zapeklitá situace. No, jednou se to snad dovím. Ale zajímá mne to. Je to příjemné. Koho jsem to měl rád, kdo měl rád mne? Nikdo, možná spousty děvčat, ale proč to nevím. A proč teď miluji vdanou paní. Proč nejsem tedy ženatý sám se svou láskou. Lásky. Kde jste? Zvoní zvonek, jdu otevřít, pojďte dál. Sluší jí to. Je tak krásná. Blond vlasy, příjemně silnější postava, velká prsa. Prostě ideál. Cítím, jak po ní toužím. Manžel. Čau. Ahoj. Nový rok. Držíme se za ruku. Tvé prsty. Rozechvělé. Cítím je ve své dlani. Polibek na Nový rok. 2000. Přátelské podání rukou. S manželem. Budeš můj přítel. Krásné chvíle s ní. Je krásná. Je konec. Zklamání. Promiň. Jsi můj kamarád. Kamarád? Jasně. Jaro. Jak se to chová? Děvka. Proč? Slzy. Alkohol. Zachránila jsi mi život. Jsem si jistý. Opět chyba. Zamilování. Láska. Co to je, když se to ztrácí. Jdeme dál. Každý svou cestou. Manžel. Kamarád. Díky. Takhle to dál nejde. Stále jen se soužím nad ztracenou láskou a chci poznat to samé. Tu samou. Ale jinou, lepší. Kde jsem udělal chybu? Kolega z práce. Ona je prostě hloupá. Blondýna. V tom to není. Neví, co chce. A kdo to ví? Ty? Možná. Musíš jít dál. Já vím. Půjdeš? Půjdu. Sice s jizvou, ale půjdu. Máš jich již dost. Smích. Vím. Jsi frajer. Měl jsem o tebe strach. Co? Vždy mám strach, ale tohle bylo fakt nepříjemný. V práci? I doma. Mluvilo se špatně. Nikdo nevěřil, jen pár jedinců. Spal jsem. Týden. Vím. Díky. Někde v tom zamilovaném snu, plném života, jste byli jistě i vy. Všichni. Jsem zpět. A teď musím dál. Dobrá. Půjdeme na loď? Cože? Disko na Vltavě. Pohoda, české hity. OK. Těším se, já taky. Budu za křena. Ne, nebudeš. Někoho najdeme. Počasí nic moc. Večer. Vlny narážejí na bok lodě, parníku. Hudba hraje. Je to super. Mohlo by to být. Lepší. Nebuď pesimista. Vidíš. To co já? Co? No přece jí. Marie? Marie? Ne, jen její obraz, trochu upravený. Ale základy jsou tytéž. Chci jí. Jsi zvláštní. Já vím. Ahoj. Tancovat. Pomalé písně. Příjemné. Opět chyba. Není to ono. Je podobná, ale není to ona. Je zvláštní. Nakonec, kdo není. Těším se na další život. Cítím se fajn. To je dobře. Těhotná? Těhotná. Škoda. Dá se přeci něco dělat. Nevíš, co chceš? Já také ne. Tak sbohem, snad se potkáme. Poslední pusa. Další SMS. Už vím kdo jsi. Ty má dávná lásko ze školních let. Kolik jsme toho spoluprožili. Lichotím Ti. Líbí? Nebuď překvapená, jsem takový. Stále. Rozumím si s tebou. Mohu vše říct, vše napsat. Nic není zakázané. PO tolika letech. Nenáviděl jsem to všechno. Pak. Vždyť víš. Jeho. Možná sebe. Je. Byli jsme mladí. A neklidní. Dodali bychom. Opět smích. Jsi tak uvolněná. Já také. Při tom strachu ze samoty, která mne stále obepíná. Stále lichotky. Proč? Já ani nevím. Prostě je mi to příjemné. Tobě snad také. Petrovi o tom neříkej, ano? Slibuji. Je to mezi námi. Četla jsi mou povídku. Prý se Ti líbila. Děkuji. Baví mne psát o životě, o svém životě a baví mne psát o holkách, dívkách a ženách, které miluji, nebo se mi jen líbí. Zamilovávám se. Často. Zbytečně? Nerozumím si. Zachovávám si odstup. K tobě. Doufám, že to vydrží. Nechci to kazit. Nechci nic zkazit. Nic bourat. Jen je mi s tebou, tak dobře. Alespoň po emailových zprávách. Povídka byla zvláštní. Jak to myslíš? Jo bylo to asi trochu přitažené za vlasy. Za ty její černé vlasy, které mrzly v tom mrazu, který z té povídky dýchal a byl cítit i z té obrazovky monitoru. Září. Píšeme si. Další pokus. Opět blondýna, ten samý typ. Ta samá chyba. Viděl jsem ji jen jednou. Stačilo. Chyba. Byla sexy. Věděla to. Peníze. Pro tebe holčičko, určitě ne! Děvka. Je to zvláštní. Stále ty samé chyby, ty samé typy, ty samé lásky. Emailová zpráva. Další a další. Něžnosti. Svádím Tě. Lichotím Ti. Možná se zamilovávám. Nevím proč. Proč? Znám Tě. Tak moc, tak dlouho. Tak proto. Vidíme se. Večer. Tma. Máš černé šaty. Sluší Ti to. Chci Tě, ale přitom o tom nevím. Chci Tě? Nevím. CO vlastně chci. Jsme doma. U něj. Není doma. Je to zvláštní. Lionel Richie. Znám jednu dívku, ta ho má také ráda. Sedím v křesle. Ty na zemi. Výzva? Nevím. Neumí to poznat. Nechci nic kazit. Ty zprávy jsou myšleny vážně, ale ty to nevíš. Jen já. Svědomí mám čisté. Odjíždím.Chci změnit svůj život a již mít štěstí. Budu ho mít s tebou? Další vánoce. 2000. Píšeš mi. Kouzelná noc. Dnes? Asi si opravdu budu něco přát. Vzpomněla jsi si. Jsi před všemi blondýnami. Ale ideál. Ten ideál. Ten sen. Ta holčička z reklamy. Víš? Ta, to je. Ona to je, ona to je. Ta co mne stále táhne dál, dává mi tu šanci, možnost. Víru. Jednou se mi to povede. Chci zase něco dokázat. Jako před rokem. Bylo to veliké. Víš? Anno. Anno, slyšíš mne. Chci Tě milovat. Možná Tě miluji. Co já vím, koho miluji, co já vím co chci. Vím, nejde to. Chápu. Narozeniny. Přišla jsi. Přišli jste. Je nás tady hodně. Ani jsem to nečekal. Moje píseň. Musíš. Tancovat. Prosím. Alkohol. Je mi krásně. Všechno zase dokážu. Vím to. Kamarádka. Další. Kamarádi. Hlídají. Tanec. Ty hluboké oči. Oči Tvé babičky, stejné jako ty tvé. Vzpomínám si. Já nezapomínám. Jsi po ní. Jemně tě objímám. Cítíme se navzájem. Oči svítí alkoholem. Tolik jsme nepili. Dáváš mi hlavu na rameno. Anno. Šeptám, že Tě mám rád. Věříš mi? Ale já nejsem blondýna. Odporuješ. Ale já si s tebou rozumím. Já s tebou také. Dej mi ruku. Cítím tvé prsty. Polibek na ucho. Červená Ti. Stydíš se. To nemůžeme. Já vím. Petr. Ale, v duchu, mu to přeji. Nemohu zapomenout. Nechci. Co to vlastně dělám? Je to již tolik let. Zapomenuto. Ne! Políbím Tě. \Michale, Petr sedí vedle, co když přijde?\ Otázky. Nepřijde. Kamarádi hlídají. \Co, když sem uvidí?\ Neuvidí, vím to. Líbej mne. To přece nelze. Lze. Líbáme se. Hladím Tě rukou po Tvém těle. Po zádech. Jsi tak příjemná. Zamilovávám se. Přitáhnu si Tě ještě blíže. Jsi na mne nalepená. Je to příjemné. Hladím tvůj zadeček. Vzrušuješ mne. Stálé polibky. Promiň za mé otevřené oči. Musím kontrolovat. Nechci, aby jsi měla problémy. Kvůli mně. Alkohol v krvi. Je rychlý. Toužím po tobě. Hladím tě. Jsem drzý? Sáhnu na tvé ňadro. Líbáš se se mnou dále. Copak to necítíš. Neodporuješ. Pokračuji. Hladím Tě. Máš, tak krásně veliká prsa. Mám to rád. Jsem vzrušený. Jazyky se navzájem proplétají. Jsi vzrušená. Cítím tvé, vzrušením, nalité bradavky. Kéž by tento tanec nikdy neskončil. Jsi krásná. Chci Tě. Jedete domů. V tom pohledu byla otázka: Napíšeme si,ještě? Samozřejmě. Nevím proč, ale něco začíná a možná to bude krásné. Možná to bude láska, možná. Cítil jsem Tě. Tak blízkou sebe. Bylo to krásné. Je Nový rok. 2001. Opět SMS. \Bylo mi to až nechutně příjemné.\ Myslíš mé polibky, dotyky. Celé to, co bylo mezi námi. Bylo něco? Asi ano. Cítím to. Vím to. Zamiloval jsem se. Chci Tě. Není to jen sex. Ten především. Vzrušuješ mne. Začíná něco, co jsem nechtěl. Bráníš se? Nevíš, co a jak? Rozumím Ti. Nerozumím si. Co dál? \Bylo to zvláštní, když ses mě dotýkal.\ Píšeš. Líbilo se Ti to? Jsem šťastný. Nevím, co mám dělat. Jsem tak rozporuplný. Tohle není již jen pomsta. Přerostlo mi to přes hlavu. Miluji Tě. Buď se mnou. Nikdy Ti to nepovím, ale přeji si to. Víš? Asi ne. \Tedy ano, něco cítím, ale jestli to je to Miluji Tě, to opravdu nevím.\ Nerozumím Ti. Ani sobě. Vzpomínám. Ležím v posteli. Musím na tebe myslet. Představuji si tvé tělo. Vzrušuje. Chtěl bych se s Tebou milovat. Dlouho. Celou noc. Stále. Tebe milovat. ANNO. ANNO! Prosím napiš. \Miluješ mně?\ Ano. Miluji Tě. Oplácíš stejnou SMS, jako já. Schválně? Děláš si legraci? Já to myslel vážně. Nikdy Ti to nepovím. Zatím. Musíš to poznat. Záleží mi na tobě. Není to jen sex. Ale touha mne spaluje. Stále se tě snažím svádět. Je to nekonečná touha. Líbíš se mi. Líbím se Ti? Ne, nejsem nafoukaný. To byla jen otázka. Otázky. Přemýšlíš? Myslíš na něco? \Na sex přece.\ Nevěřím Ti. Taková ty nejsi. Jaká jsi? Povíš mi to? Můj názor. Ten znáš. Jsi krásná. Nevěříš mi. Já říkám pravdu. Opět Tě chci. Chceš mne? Špatná otázka. Pro mě důležitá. Znáš všechny mé vůně. Anno. Slyšíš? Znám. Která se Ti nejvíce líbí? Ta bude jen tvoje. Jen pro tebe. Máš jiné? Ty máš také toho svého. Nežárlím. Nerozumím si. Vždy jsem žárlil. Možná nemiluji. Jsem již starší. Než předtím. Lásko. Lásko! Je to tak dlouho. Proč to nedopadlo jinak? \Budeme se milovat?\ Cože? Jsem jen upřímný. Chci být. K tobě ano. Anno. \Jak?\ Přece mobilně. Bude to poprvé? Pro mě též. Svádím Tě. Opět. Zas a zas. Líbí se Ti to. Interaktivní milování. Je to zajímavé. Svádí mne to. Vzrušuje mne to. Tebe též. Prozrazuješ. Svá tajná místa. Chci být s tebou. Cítit Tě. Hladit Tě. Mít Tě. Milovat Tě. Usneme. Každý zvlášť. Každý sám. Každý ve své posteli. Chtěl bych Tě vidět. Když jsem si psali. Hladila ses? Nezeptám se. Myslela jsi na mne? Brala si to vážně. Jako já. Spadla si do těch představ? Nebo jen tak mezi uklízením jsi odepisovala? Věřím Ti. Bylo to jistě tak krásné jako pro mne. Lichotíš mi. Dobíráš si mne. NAF. Ne, nejsem,. Ty to víš. Děkuji. A pak Tě nemám milovat? Jsi jediná. Taková. Jaká? Prostě taková. Sedím opět u PC a opět surfuji. Je to stereotypní. Hledám. Co? Dívku. Proč? Ženu. Na sex? Na milování. Na lásku. Mandy. MANDY. Ideál. Že má jizvy. No a? Já také. Ale je krásná. Jizvy lásky. Sexu. Vzrušuje mne. Je jiná. Než ona. Anna. Anna je taková , jaká je. Není umělá. Nelíčí se. Je krásná. Radí mi. Diví se. Píše mi. \...opravdu zase prohlížíš tu proradnou krasavici Mandy?\ Radíš mi. Divíš se. Opět. Je to můj ideál. Nechápeš? Ani se nedivím. Je jiná. Jsi jiná. Mám zkusit něco jiného. To nejde. Jsi tam kde jsi a já nic jiného než Tebe nyní nechci. Jsou to jen obrázky. Soubory. V síti. Kdoví odkud. Je krásná. Jsi krásná. Chci Tě. Přijeď. Nejde to já vím. Škoda. Vzpomínáš. Na dětství. Ranné dětství. Měla jsi mě ráda. Potvrzuješ to. Je to dávno. Život utíká. Mění se. Je stereotypní. Žádná láska. Žádný ideál. Máme tajemství. Tvé uši? Vím to. Nikomu to nepovím. Nikdy. Věř mi. Mě můžeš. Jsem lepší. Nerozumíš. Nerozumíš? Je to tak. Jsem lepší. Možná to nevypadá. BBB. Ano ideál. Tak je to správně. To je to co mi chybí. Chybíš mi. Procházka. Zbytky sněhu. Chci Tě cítit. Držet Tě za ruku. Jsme sami. Jsme spolu. Je to zvláštní. Praha. Slunce. Nová místa. Nové místo. Líbám Tě. Opětuješ. Objímám Tě. Pojď. Čeká nás život. Strach. Nechci ho již cítit. Chci Tě milovat. Nikdy neopustit. Proč by to nešlo. Nejsi BBB. Nevadí. Mám Tě rád. Miluji Tě. Víno. Cinzano. Bianco. Je sladší. Život sám o sobě je hořký. Plánuji. Držím Tě za ruku. Anno. Miluji Tě. \Že se budeme takhle stýkat, až si najdeš nějakou BBB?\ Samozřejmě. Nikdy Tě neopustím. Pokud neopustíš ty mě. Potřebuješ něco? Anno. Ano? Není problém. Zneužiji toho. Já vím. Jsme sami opět. Mezi těmi zdmi. Sami. Máš bílé tričko. Zřetelně rýsující se bradavky. Nejde to vydržet. Musím. Nezlob se. Miluji Tě. Chci Tě. Vím, že je to zakázané. Ale je to krásné. Stojíš za mnou. Obejmu Tě. Přitáhnu si Tě. Dotýkáš se mně. Otáčím se. Nedělej to. Prosím. Musím. Má Tě rád. Co je víc? Čest. Kamarádství? Jaké? Kdybys věděla. Vím. Nevíš. Sedíš. Sedím. Dívám se Ti do očí. Ty do mých. Jsou krásné. Ty tvé. Modré. Babiččiny. Svádíš mne. Ani o tom nevíš. Přemýšlím. Zvažuji. Mám, či nemám. Být či nebýt? Stará otázka. Stále platná. Mohu či nemohu? Chci! Jdu k tobě. Klekám si před tebe. Sedíš. Objímáš mne. Líbáš. Líbám. Líbáme se. Jsi něžná. Krásná. Slunce pálí přes zavřené okno. Hladím Ti záda. Líbá Ti ucho. Červená se. Tajemství. Pšššt. Nikomu to nepovím. Pusa na krk. Znova. Prohneš se. Svádíš. Svádím. Ruka pod tričkem. Nahá záda. Nehty se zarývají. Jazyky proplétají. Oči přivřené. Rychlý dech. Ještě. Neutíkej mi. Prosím. Mám Tě. Nechci, aby to skončilo. Co chceš ty? Mlčíme. Nyní prosím nemluv. Nepřemýšlím. Nebojím se. Je to krásné. Dotýkám se Tě. Líbám Tě. Hladím tvá prsa. Opět zduřené bradavky. Vzrušené. Veliké. Hladím je prsty. Líbáš mne. To triko. To triko vysouvám výš a výš. NE! Otázky. Pohledy. Druhý pokus. Věř mi. Prosím. Prosím ne. Chci se zeptat: Proč? Ale neudělám to. Vím to. Jemně se dotknu jazykem tvých bradavek. Jedné. Druhé. Hladím tvá prsa. Jsem vzrušený. Jsi krásná. Vzrušuji Tě? Asi ano. Bojíš se. Sama sebe. Nechceš to udělat. Chceš? Opět tě hladím. Opět se svými rty dotýkám tvých bradavek. Opět líbám tvé rty. Toužící. Sladké. Slaďoučké. Musíme jít. Končíš to? Příliš vzrušení. Strach. Sama ze sebe. Závazky. Já vím. Jsem lepší. Couvám. Promiň. Jsi krásná. Ještě polibek a ahoj. Nashledanou. Prosím. Tma. Umění. Rozumíš tomu. Tajně. Dotyk prstů. Pozor. POZOR! Máš strach? Nebezpečí. Risk. Já vím. Umím v tom chodit. Nic jiného posledních pár let nedělám. Až budu zamilovaný, tak si dám pozor. Teď ne. Risknu to. Horor. Život. Umění. Verše. Doteky. Prstů. Dlaní. Krásné pohledy. Cesta. Domů. Tma. Opět. Hladím. Tvé nohy. Máš punčochy. Vzrušuješ. Mě. Miluji Tě Nedá se to vydržet. Rychle jeďte pryč. Nebo pojď se mnou. Ukonči to. Ne se mnou. Buď se mnou. Nevíš. Nevím. Nevíme. Kdo ví? Nikdo o tom neví. Je to tajné. Skryté. Krásné. Okouzlující. Jsem opět s tebou. V oblacích. Opět dotyky. Nesmělé. Líbáš mne. Líbám Tě. Hladím Tě. Opět. Zase. Pojď ke mně. Hladíš mne. \Kdyby tady nebyli lidé, tak se s tebou budu milovat.\ Vážně? To ale ty nechceš. Nebo chceš? Nemůžeš. Vím. Nemohu Ti říct. To své přání. Nechci to kazit. Nic. Opět dotyky. Bradavky. Prsa. Tvá ruka. Noha. Nohy. Tělo na tělo. Tvá ruka. Hladíš mne. Je to příjemné. Nerozumím Ti. Slova a činy. Každé něco jiného. A přitom stále o tom jediném. Vzrušuji tě? Tolik? Nevěřím. Ještě. Alkohol. Opět. Konec. Nepřemýšlej. O lásce. Nemysli. Hlavou. Jdi za srdcem. Ale já chci ideál. Ideál! Co to je? BBB. Ano. Anno. Vždyť já nevím, co chci. Miluji Tě. Ale ty mne ne. Ne tolik, aby jsi ukončila. Ten vztah. Nechci BBB. I přesto, že je to ideál. Ideály nejsou pro život. Jsou jen pro sny. Nevěřím jim. Věřím Tobě. Držím Tě za ruku. Píšeš. Píši. Jsi KRSPZ. Opravdu Věř mi. Mně můžeš. Můžeš! Příležitost. Nepřijdeš. Víš, jak by to bylo. Ano. Přiznávám. Miloval bych se s tebou. Proto nemůžeš přijít. Chceš to taky. A potom, že já přemýšlím. To ty. Ty přemýšlíš. Nyní jsem zamilovaný. DO tebe. Přijď. Večer. V bytě. Tma. Žádné dotyky. Jen na kafe. Škoda. Miloval bych se s tebou. Ty se mnou. Do zbláznění. Zamilovaní. Jsi? Máš mne ráda. Ale mne to nestačí. Pochop. Buď vše nebo nic. Nechci tě ztratit. Neztrácej mne. Kamarádství. Co to je? Se ženou. Na to jsou kluci. Kamarádi. Ale žena. To neumím. Chci Tě líbat. Vždy. Nevěříš mi. Myslíš, že to byl vtip. Jen pomsta. Původně ano. Moc to bolelo. Mne ano. Nedokážeš si to představit. Chtěl jsem ublížit. Ne tobě. Jemu. Pak se to zvrtlo. Neskončilo to. Zamilování. Láska. Miluji Tě. Sex. Virtuální. Dotyky. Jsi krásná. Změň život. Prosím. Nechci BBB, chci tebe. Lásku, porozumění, cit, důvěru. Důvěru ve mně. Dokáži to. Dokázal jsem to. Chci motivaci. Jsi jí. Polibky. Ve snu. \Mám Tě ráda! Nechci Ti tím ale ubližovat*\ Miluj mne. Neubližuješ. Není komu. To, co prožívám je slast. Ne bolest. To mám již za sebou. Snad. Doufám. \Krásného Valentýna Ti přeje jedna stará přítelkyně\ Napsala jsi. Jediná. Stojím Ti za to? Ty mne ano. Ostuda. Byla by veliká. Ne ostuda ne. Je to jen láska. Láska. Anno. Anno. BBB. Nezlob se. Je krásná. Je ideál. Rozumíš mi? Miluji Vás. Obě. Tebe pro krásu duše, těla a tvoje přátelství. A jí? Chci miminko. Fidorku. Víš? Rozumíš? Já vím, že ty ano. Anno. Jmenuje se Karla. Zvláštní. Blonďatá. Krásná. Ideál. Nezlobíš se? Přeješ mi to. Vidíš a ty se divíš, že tě miluji. Lžu. Já nevím. Mám strach. Bude jistě stejná, jako ty ostatní. Jako předtím. Nechci Tě ztratit. Musím. Rozhodnutí. Je těžké. Opustíš ho? Ne? Přeješ mi to. Jsi kouzelná. Je to složité. První sraz s ní. S ideálem. Kouří. Blonďaté vlasy. Silnější krásná postava. Dvě děti. Dva kluky. BBB. Velká prsa. Vzrušuje mne. Bojím se. Nedotýkám se jí. Ani pusa. Je to tu zas. Je to jako s Lindou. Linda? Přece ta krásná. Ta žena. Dva roky. O ničem. Jednostranná láska. Pár pus. Již víš? Ztrácím Tě. Jsi tak skvělá. Opusť ho. Přemýšlím v noci. Tečou mi slzy. Opusť ho. A já opustím všechny mé lásky. Všechny mé ideály. BBB. Všechno. Věřím Ti. Věříš mi? Vzpomínám. Na tvé dotyky. Polibky. Láska. Vzpomínky. Pamatuješ? Cesta, les, zelená tráva. Polibky. První dotyky. Nesmělé. Je to již dlouho. Bylo to krásné. Jako nyní. Opět s tebou. Ona je zvláštní. Krásná. Ty také. Jinak. Jsem zmatený. Tma. Opět. Dotyky. Lentilky. Za výstřihem. Líbáš mne. Držíš za ruku. Myslím na tebe, nechci myslet na ní. Ideál. Ať zmizí. Nikdy mne nebude milovat. Miluje někoho jiného! Nezlob se. Zlobíš se? Promiň. Mám strach, že Tě ztratím. Co jsem pro tebe? Kamarád. Jen. JE to víc, než si myslím. Asi ano. Dotyky. Prsty za výstřihem. Lentilky. Barevné. Jako film. Pestrobarevný.Krásný. Slzy tečou. Kapají. Miluji Tě. Odpusť. Dotyky. Samota. Prázdno. Tma. Okolo nikdo. Jen ty pestrobarevné lentilky. Za tvým výstřihem. Co tam dělají? Líbám Tě. Uši. Červenají. Krk. Vzrušuje. Držím Tě za ruku. Křečovitě. Nechci Tě ztratit. Nikdy. Mám Tě? Máš mě! Hladím Tě. Prsa. Bradavky. Opět se vzrušeně rýsují pod svetrem. Ruka pod sukní. Nohy. Punčochy. Vzrušení. Sex. Tady ne. Jsi krásná. Ruka až tam. Tajemství. Lentilky. Barevné. Hluboko. Na tajném místě. Nedostupném. Roztékají se. Barví. Chci Tě tam líbat. Teď a tady. Držím se Tě. Ty mne. Stále. Slzy stékají. Písně znějí. Titulky. Ticho. Káva. CD. Parking. Auto. Kdyby mohlo mluvit. Raději ne! Líbám Tě. Vzrušení. Hladíš mně. Ještě. Opětuji. Ruka neodbytná. Vzrušení. Zrychlený dech. Krása. Vášnivý polibek. Polibky. Cítím Tě. Patříš mi. Patřím ti. Dotyky. Vzrušení. Kapičky. Vzrušení. Miluji Tě. Zapomínám. Život je jiný. Zase to skončí. Vím to. Ale nepřeji si to! Ne, prosím nekonči to. Slib, že přijedeš. Ke mně. Slib mi to. Prosím. Bude to krásné. Chceš to. Nepřemýšlej. Nikdy nezapomeneme. Budeme spolu. Bude to krásné. Šťastné. Prsteny. 20.02.2002. Věř mi. Slibuji. Bílé šaty. Krásné auto. Zámek či hrad. Černý oblek. Krásná noc. Fidorka. Ne. Já vím. Dcera. Syn. Na vždy. Do smrti. Umřu. Anno. Ne neumřu. S tebou nikdy. Bez tebe také ne. Jsem silný. Již jsem to dokázal. Měl jsem příležitost. A tu jsem si nevybral. Udělal jsem dobře. Ty chvíle s tebou byly krásné. Večer. Tma. Nepřišla jsi. Samota. Slzy. Ne. Držím je v sobě. Smutek. Hudba. Pátá. Zuzana Norrisová. Stín katedrál. Jen ke svatbě. S tebou. Nikdy nebude. Nebuď naivní. Říkám si. Jan Révai. Tanečník. Pokoj. Jen světlo z ulice. Fotografie. Lásek. Přítelkyň. Kamarádek. Kamaráda. Umělce. Dokázal to. Já. Samota. Bez lásky. Bez lásek. Bez života. Jen ta hudba. Hlasitě. Znovu a znovu. Vzpomínky. Život. Byl krásný. Je krásný. Pistole. Na co? Slzy. Zadržené. Noční Praha. Strach. Reflektory auta. Svítí. Kazeta hraje. Stín katedrál. Myslím na tebe. Na tvé tělo. Na tvé polibky. Na tvá slova. Píše. SMS. Ideál. Karla. Opět zklamala. Nepřišla. Ty ano. Anno. Opět Petr. Tajně. Chci tě. Věř mi. Líbám Tě. To nejde. Prosíš. Neslyším. Nechci. Opět polibky. Prosím. Prosím. Dotyky. Opět to vzrušení. Jsi krásná. Asi tě odvezu domů. Do postele. Ne nejde jen o postel. Ale nyní. Jsi tak krásná. Víno. Alkohol. V krvi. Proudí. Červené. Šampaňské. Striptérka. Svlékám se. Kamarádi. Kamarádky. Servírka. Blondýna. Hezká. Doutníky. Tři. Vzrušuj mne. Prosím. Vlastně ani nemusíš. Stačí tvá přítomnost. Tvůj parfém. Tvé oči. Tvé řasy. Tvá prsa. Tvé bradavky rýsující se pod trikem. Jak rád bych je opět laskal svým rty. Opět bych chtěl hladit tvá tajná místa. Pojď. Tancovat. Láska. Dotyky. Uši červenají. Jazyky se prolétají. Tak krásně chutnají. Alkohol. Víno. Šampaňské. Láska. Konec. Jen kamarádi. Prosím nedělej to. Prosím. Vím, jsem nenapravitelný. Vždy tě budu chtít milovat. To datum. Je magické. Ještě je čas. Třeba udělá chybu. 20.02.2002. \Víš možná nepochopíš, ale pro mně je přítel cennější než milenec,...\ Milenec. Cože? Já? Třeba chci být víc. Nepochopila jsi. Možná. Ani já. Nyní to již vím. BBB. Ideál. Večer. Růže. Krásná. Myšlenky. Žádné dotyky, žádné polibky, žádná pusa. Žádné držení za ruku. Nezvládám. To jsem si dovolil jen u Tebe. Asi proto, že jsem Tě opravdu miloval. Miloval? Kdo ví, co to je. Myslel jsem si, že to vím. Scházíš mi. Ona také. Ty jsi zadaná, ona je zamilovaná. Karlo! Anno! Co dál? Co teď? Dál už nebude nic. Prázdno. Jen prázdno. Opět prázdný svět. Prázdné srdce. Žádná láska. Jen ticho a klid. Jen cvakání fotoaparátu. Fotografie. Nové. Blondýna. Velká prsa. Super postava. Malý syn. Vdaná. Nikdy se toho nezbavím. Tereza. Terezka. Ne! Dost. To nejde. Klid. Klid. Jen tam. Karla. Je bezva. Je krásná. Je drzá. Je namyšlená. Je BBB. Je ideálem. \Je báječné s někým mluvit naprosto bez zábran o tom co nebo kdo tě trápí. I když na druhou stranu mě trápí pocit, že ti ubližuji.\ Píše. Chápeš To. Nechce mi ubližovat, ale dělá to. Tak jako já tobě. Jen ti ubližuji. Chci po tobě něco, co mi nemůžeš dát. Také miluješ. Ona také. A já také. Navzájem je to peklo. \Až budu velkej, až budu celej svět znát, nebe se zřítí, peklo zůstane stát.\ Ale já jsem velký, a celý svět neznám. Neznám ani sebe. Nebe se nikdy nezřítí. I když párkrát již spadlo. A peklo, peklo se nikdy nestojí. To vždy leží. Leží tady na zemi. Láska. Láska je peklo. Dokud se nenajdou Ti dva praví. Ti dva vzájemně se milující. Přiznám se. Promiň. Vzal jsem Karlu na to samé místo. Místo v nebi. Vždy patřilo jen pro ty nejlepší, nejkrásnější, jen pro ty nejmilovanější. Nediv se! Patříš mezi ně. I když si jiná. A asi právě proto. Byl jsem tam se samými blondýnami. Jen ty jsi výjimka. Každá byla nalíčená. Jen ty tak krásná, lidská. Dívčí. Erotická. Přitažlivá. Ony také. Ale pro jiné. A ty jsi byla jen pro mne. Ráno. Koblihy. Vstávej. Anno. Proč se oblékáš? Stejně Tě budu chtít svlékat. Jsem již takový. Nezlob se. To nejde. Říkáš. Já vím. Věř mi. Změň ten svůj život. Nechci Ti to říkat. Nesmím. Dotyky dlaní. Prsty na klávesách. Letmé dotyky. Černý rybíz. Vynikající. Koblihy. Čtyři. Leží. Nikdo se jich nedotýká. Líbá Tě. Couváš? Dobře. Vždyť to přece není problém. OK. Přátelé. Opět polibky. Odvracíš hlavu. Zavíráš oči. Líbám Tě na krk. Stojím za tebou. Hladím Tě. Jemně.Otáčíš se. Líbáme se. Ležíme. Koberec. Doteky. Opět se mne dotýkáš. Vzrušuješ mne. Opět v tom lítáme. Já ano. Kde jsi Karlo? Terezo? Proč mne nevytáhnete, abych nedělal to, co nemám. Kazím to. Vím to. Ale nejde to zastavit. Ta touha je nekonečná. Dotyky. Svlékám. Spodní prádlo. Padá. Bradavky. Opět trčí. Nestydatě. Hladím je. Líbám Tě. Objímáš mne. Vzrušuješ mne. Dotýkáš se mne. Rukou. I nohou. Jemně se ke mně tiskneš. Nic jiného nevnímám, jen tvé tělo. Tvé rty. Vůni. Vlasy. Prsa. Ramena. Prsty. Uši. Oči. Přivřené. Dost! Útěk. Kam? Kam stále utíkáš. Čeho se bojíš? Bojíš se? Vím, jsem nemožný. Už jsem takový. Promiň. Omlouváš se. Za co? Ty se nemáš proč. Proč omlouvat. To já. Vím, jaká je situace a přesto, dělám to, co nemám. Líbám Tě, dotýkám se Tě. Myslím na Tebe. Na jiné. Na jinou. Vzpomínám. Pohled do očí. Lžu. Nyní myslím jen na tebe. Jak tě přesvědčit. Ne o sex nejde. Jak říct, dokázat. Jsem lepší. Anno. Aničko. Pojď ke mně. Klávesy. Cvakají. Defragmentace. Dlouhá. Jen dvacet minut. Prosím. Dvacet minut lásky mi věnuj a pak budeme přátelé. Věř mi. Lásko. Svlékáš se. Jsi krásná. Líbám Tě. Pokládám. Svlékám se. Bradavky. Prsa. Ramena. Líbám. Hladím. Líbáme se. Hladíme. Vzrušuješ mne. Moc. Ještě chvíli. A najednou by jsem chtěl jen takhle ležet. A dívat se Ti do očí. Nehladit Tě, nelíbat. Nevzrušovat Tě. Vzrušuješ mne. Hladím Tě. Chtěl jsem lásku. Navždy. Ne na dvacet minut. Proč. Pojď ke mně. Obejmi mne. Chci spát. U tebe. Na bříšku. Na těle. Chci Tě obejmout a již nikdy nepustit. Líbám Tě. Ty mne. Hladím Tě. Tajná místa jsou již jen Tvá, neodkryješ mi je. Tak moc jsem po tobě toužil. Jen deset minut. Doteků. Lásky. A pak? Co bude pak? Budeme chodit kolem sebe, jako kdyby se nic nestalo? Stalo se něco? Miluješ mne? Miluji Tě? Stop. Konec. Nashledanou. Sbohem. Přátelé. Poslední pusa. Pusa! Ne polibek. Neprovokuj! Dobře. Kamarádi. EPILOG: SMS. Od tebe. Problémy. Velké. Co s tím? Nemohu radit. Já Tě přece miloval a stále miluji. Stále Tě chci. Tak proč bych radil. Nezvládnu to. Ale pokusím se. Jsme přece přátelé. Ale přitom bych raději, aby to nedopadlo. Jsem sobec. Chci Tě pro sebe. Jsem naivní. Třeba by jsi mne ani nechtěla. Co já vím. Karla. BBB. Je hloupá. Chce, to, co já nejsem. Vždy budu takové ženy chtít. Takové, které chtějí něco jiného než jsem já. A stále budu doufat, že se nakonec do mne zamilují. Možná? Možná. Terezka. Je krásná. Třeba...

---