Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutná vzpomínka
07. 01. 2007
9
17
2806
Autor
avox
Jsem váza bez vody
v níž kytka uvadla.
Jsem jenom smutný střep
slepého zrcadla
Včela jež marně
hledá krůpěj medu
Slovy svůj zármutek
vyjádřit nedovedu
Navlékám černé korálky
všechny mé probdělé noci
V duši bolavé narůstá pocit,
že lepší už to nikdy nebude
Zastav, prokletý osude
Z probdělých nocí mé slzy
navlékám jako perličky
Za oknem mlha, bludičky
Ptám se bledého jitra
co mi přinese zítra
v níž kytka uvadla.
Jsem jenom smutný střep
slepého zrcadla
Včela jež marně
hledá krůpěj medu
Slovy svůj zármutek
vyjádřit nedovedu
Navlékám černé korálky
všechny mé probdělé noci
V duši bolavé narůstá pocit,
že lepší už to nikdy nebude
Zastav, prokletý osude
Z probdělých nocí mé slzy
navlékám jako perličky
Za oknem mlha, bludičky
Ptám se bledého jitra
co mi přinese zítra
17 názorů
hana kupčíková
24. 08. 2008
jej, ta je smutná!*
"Jsem váza bez vody
v níž kytka uvadla.
Jsem jenom smutný střep
slepého zrcadla"
výmluvné obrazy.
Začátek je opravdu velmi pěkný, ale pak dochází dech, ale na tip to je...
asi máš pravdu, dnes se mi to taky tak jeví, ale tenkrát ten smutek byl strašně dlouhý, kdyby to nebyly jen korálky, ale černé perly, byla bych bohatá :-))
Někomu se to třeba líbí.
Ve slově zarmutek chybí čárka. Jinak ti ovšem přeju, aby tvé zármutky nebyly dlouhé.
Zkrátka ženská, když si zasmutním, je mi líp. Možná bych tím neměla otravovat širokou veřejnost, ale když já měla pocit, že jsem tady tak nějak mezi svými...
dík za návštěvu a názor, už je to dlouho napsané, těžko se vracet k těm pocitům... snad časem