Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠavlozubá ryba
19. 01. 2007
3
4
1341
Autor
Tomus
Stíny se zamotaly samy do sebe.
Hvězdy už začaly svůj flám.
Moci tak s myšlenkami chvíli posedět,
moci být s nimi chvíli sám.
Stíny se zamotaly samy do sebe.
Ty jejich hry já dobře znám.
Jen místo abych ve dne hleděl na nebe,
další noc vzhlížím ke hvězdám.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit,
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny mi zazvonily dvakrát u dveří
a z jejich hlasů voněl líh.
Pár minut nechal jsem je čekat v zádveří
se stínem dveří zavřených.
Stíny mi zazvonily dvakrát u dveří.
Večeřím zvolna jejich smích.
Tohle prý stává se, když člověk nevěří,
že láska taje dřív než sníh.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny mě obklopily kolem dokola
a začaly se proplétat.
Čekaly spolu se mnou, jestli zavoláš
- asi tě chtěly taky znát.
Stíny mě obklopily kolem dokola
čišel z nich tichý, mrtvý chlad.
Prý jestli trvám na svém nebo odvolám
a mně se chtělo odvolat.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny se rozplynuly s ranním svítáním,
najednou jsem měl prázdný byt.
Nebýt tak unaven, byl bych se přidal k nim.
Tolik jsem toužil s nimi jít...
Hvězdy už začaly svůj flám.
Moci tak s myšlenkami chvíli posedět,
moci být s nimi chvíli sám.
Stíny se zamotaly samy do sebe.
Ty jejich hry já dobře znám.
Jen místo abych ve dne hleděl na nebe,
další noc vzhlížím ke hvězdám.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit,
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny mi zazvonily dvakrát u dveří
a z jejich hlasů voněl líh.
Pár minut nechal jsem je čekat v zádveří
se stínem dveří zavřených.
Stíny mi zazvonily dvakrát u dveří.
Večeřím zvolna jejich smích.
Tohle prý stává se, když člověk nevěří,
že láska taje dřív než sníh.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny mě obklopily kolem dokola
a začaly se proplétat.
Čekaly spolu se mnou, jestli zavoláš
- asi tě chtěly taky znát.
Stíny mě obklopily kolem dokola
čišel z nich tichý, mrtvý chlad.
Prý jestli trvám na svém nebo odvolám
a mně se chtělo odvolat.
Šavlozubá ryba tiše pluje nocí
a okusuje přání za přáním.
Spolu s ní tloustne můj prázdný pocit
tím víc, čím víc ji zaháním.
Stíny se rozplynuly s ranním svítáním,
najednou jsem měl prázdný byt.
Nebýt tak unaven, byl bych se přidal k nim.
Tolik jsem toužil s nimi jít...
4 názory
Opravdu celkem ucházející text. Hluboké myšlenky nehledám, přesto v náznacích nacházím - holt to není báseň. Konec je fakt vyvedený a určitě by stálo za to tento text zhudebnit.*