Pravěk lásky

tenhle zločin na poezii už je promlčený

Čas se převaluje mezi stěnami
jak plazma měňavky
Lampa na stole
je skvrna krásnoočka

Láska...
několik set milionů let ještě počká
Až narodí se první člověk
až počítat začne svůj věk
až pozná jak čas děsně letí
až bude mít ten člověk děti
až nebude už chtít být sám
oči pozvedne ke hvězdám
a zeptá se své společnice
kdo zažehl jí v očích svíce
až prvně řekne "Mám tě rád
a tobě chci svou lásku dát..."

Ale teď ještě jenom amoeba
obtéká svými panožkami
bezcitný nekonečný čas
Aby jej po chvíli opět vyvrhla
jako bezcenné prázdné NIC

---