Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKurzy
Autor
StvN
„Přistupuje k němu poněkud ustrašeně.“
„Vypadá nesvůj.“
„Aby nebyl, když je tu poprvé.“
„Kamil je postava slabé konstituce, očima těká po místnosti. Takových lidí sem, na kurz sebeobrany, přichází mnoho. Naštěstí jsem zkušený učitel a vím, jak ho uklidnit. Jemně položím ruku na rameno a zeptám se, jak se jmenuje.“
Učitel s Kamilem rozmlouval o jméně a o zálibách, zeptal se, jestli už se nějakého podobného kurzu účastnil a jaké zkušenosti má s násilím. Nakonec ho představil odstatním.
Kamil odpovídal krátce a tiše.
„Všiml jsem si, že tělocvična je malá a útulná. Není jako jiné tělocvičny. Na stěnách vidím obrazy a koberce, jaké bývají v čajovnách. Žíněnky vůbec nejsou chladné. Muž, jenž se mě ujal, je vlídný a přátelský. Podle držení těla je zřejmé, že sebeobranu učí právem. Ženy, které vidím, jsou obyčejné a nevýrazné, avšak nedá se říci, že by byly ošklivé. Muži jsou tiší a zdá se, že se v přítomnosti žen stydí.“
Učitel pozdravil a několika slovy přivítal všechny přítomné, jako každé úterý. Hovořil o tom, jak je sebeobrana důležitá, zvláště ve chvílích, kdy není nabízena možnost k útěku. Opakovaně, jako každé úterý, protože raději dvakrát než vůbec ne, zdůraznil základní poučky o pohybu na osvětlených a zalidněných místech. Nakonec vyzval Kamila a jednu ženu, aby se postavili a vysvětlil jim první modelovou situaci. Názorně popisoval každý pohyb, který měl být učiněn a nakonec pobídl ostatní, aby utvořili páry a začali se cvičením.
„Nyní mezi nimi budu chodit a každému několikrát opravím nedokonalý pohyb a nakonec je všechny pochválím. Některé ženy by se měly věnovat více modlení, než cvičení. Jiné jsou naopak velmi šikovné. Muži proti očekávání nad ženami v ničem nevynikají. Kdyby tak věděly, že rozdíl mezi jimi a útočníkem není ve fyzické zdatnosti, nýbrž v odhodlání udělat cokoliv.“
Kamil se představil ženě, s níž cvičil. Omluvil se, že je nemotorný a chválil učitele, že přesně ví, jak jim má vysvětlit, co mají dělat. Žena s Kamilem nadšeně souhlasila. Doplnila několik poznámek o učitelově silné a symetrické postavě.
„Jste hezká. Budu s vámi tiše nacvičovat další chvat. Brzy si získám vaši důvěru. Dokonce jste mi už prozradila, kde bydlíte. Doprovodím vás domů.“
„Člověk se tu nakonec ještě seznámí. Kamil je příjemný společník. Ráda přijmu jeho doprovod, ale nejdříve mu budu muset nabídnout žvýkačku.“
„Je nádherný večer. Měsíc není vidět. Teplý vzduch příjemně voní. Lidé sedí v hospodách. Doprovázím ženu.“ Kamil hovořil o své zálibě ve filatelii. Vysvětlil, že filatelie je cizí slovo pro sbírání známek. „Nyní následuje rozcestí. Měla by mě požádat, abychom šli delší, osvětlenou cestou. Ale jistě se nechá zlákat na tichou procházku parkem.“
„To mě rozesmálo, filatelie. Jste zábavný člověk, Kamile. Jsem ráda, že jste si vzal žvýkačku a mohu se na vás dívat, když hovoříte. Je tu klid. Sice tma - lampy vidím v dálce jen jako malé hvězdičky - ale pěkně si dva lidé povídají, když nemusí nikam pospíchat, když nemusí poslouchat hluk projíždějících vozidel a opilecké řeči hospodských povalečů.“
„Náhle musím zmlknout. Prudce se mi rozbušilo srdce, protože tady, tady je to místo. Vím, že se neumí bránit. Uchopím ji a pevně přitisknu ke stromu.“
„Položil mi ruku na krk a stisknul. Zvláštní pocit.“
Kamil prohodil něco ve smyslu, že pokud by snad chtěla křičet, že by ji uškrtil.
Ani nehlesla.