Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Znovu jsem se pokoušel dostat svůj život pod kontrolu. Znovu jsem začínal zase od začátku, ale tíha všeho toho minula mě pořád tlačí. Nemůžu se hnout a nemůžu vytáhnout boty z tý hromady hnoje. Vlastně už to nejsou jen boty,je to celý tělo až ke krku, jen nemám odvahu přiznat si to. Je o to těžší vylízt z toho hnoje, že je tam tak krásně teplo. A navíc nikdo vám nepomůže … Nikdo vám pomoct nemůže, protože pak to není pomoc ale jen další zasypávání míň smradlavým hnojem. A taky vám nikdo nepomůže proto – a to je ten hlavní důvod, že to tak bezvadně tajíte a krejete. Tváříte se, že vlastně o nic nejde. A je to nahovno tenhle schizofrenismus, ale stejně to dělaj skoro všichni. V rámci dobrejch vztahů a toho strašlivýho výrazu „image“ aby si náhodou o nich někdo nemyslel něco, co by nedejbože byla nepublikovatelná, nezveřejnitelná, ale lidská a přirozená PRAVDA!!! Proto říkám, radši si vyřvěte hlas i když všichni okolo dosebezahledění se na vás jen pitomě podívaj. Radši vyzvracejte plíce, než byste si tou zchizofrenií nechali vytlačit tu původní část vašeho mozku, tu která právě křičí, ale jinak ustupuje té druhé, té co je navenek, té co nás tak skvěle reprezentuje, té co se usmívá jako v debilní reklamě, zatímco jsme nasraní, že kafe je studený, venku prší a budou zase vánoce – ty svátky prázdných peněženek. Nejdřív totiž musím to kafe ohřát nebo vylít a promoknout na kost a zjistit, že to vlastně ani tak nepříjemný není. Pak mi možná i přestanou vadit ti Santa Clausové, co nosí Vánoční pohodu výměnou za přečerpanej limit našich viza karet. Kéž bych se nadto kdy dokázal přenést…
Písmák