Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvítání
30. 09. 1999
1
0
1725
Autor
Saša
Lesklé bludičky velkoměsta
šedavý opar z komínů měst
za co mě pán bůh, za co trestá
viděl jsem hvězdy v noci kvést
Sluneční přítomnost přinesla svítání
rudnoucí opar mění se v šeď
vzpomínek stíny nám snad trochu zahání
životní skutečnost přináší teď.
Tynic - ale to by byla přeci škoda - co takhle mlha, stmívání (kdy se holky tak krásně nechávaj unášet sněním ... ) kůra starých stromů, prašná cesta, skály, ... je tolik krásnejch neživejch, ale i živejch věcí a bytostí co bez šedé nebudou už tak fantastické ... já bych šedou nikdy neodstraňoval :c)
Jednoduché a přeci s hloubkou. Srozumitelné i pro mne, veršované - prostě pěkné.
Z barevné palety matičky přírody bych šedou jednoduše odstranil....
Z barevné palety matičky přírody bych šedou jednoduše odstranil....
Jo stíny zahání ... trochu mi to připomíná to mé ráno, asi máme stejné pocity....
šedavý opar = noc
šeď = ráno
- hlavní je zahnat vzpomínky, ale barvy už se klubou, kvetou hvězdy,... to celé podané bez efektů, až civilně - prostými slovy - prostými a čistými jako člověk - Ty : Slávku - moc hezké ...
šeď = ráno
- hlavní je zahnat vzpomínky, ale barvy už se klubou, kvetou hvězdy,... to celé podané bez efektů, až civilně - prostými slovy - prostými a čistými jako člověk - Ty : Slávku - moc hezké ...