Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLži
Autor
silence
Cítí se někdo zproštěn omylů? Ženám, dívkám, jejichž hlava nad hladinou, shořela v ohni "pekelném".
Nakonec vlítnul do krámu,
kam spáči odnášejí
noční můry.
Mění je za
drobné roztržky
a chlubí se
čísly na zápěstí.
Počal hned u dveří
šířit své poselství.
Ztřeštěný výraz
co říkal:
"Dostal jsem
jednoho z nich!!!"
Nikdo si ho
ale nevšímal,
jako by tam
ani nebyl.
Až na samém konci,
zlomená na schodech,
malá a podbledlá,
pláče.
Dnes jí bůh odepřel
vyvolat roztržku,
ospalé můry
v ranečku,
potichu slaví.
Po cestě domů,
maloval holčičce
své krátké
nedávno.
To, jak mu
andělé prohnali
strýce komínem.
Jak jednoho
z nich chytil za kštici
a s nevýslovnou
radostí mu spaloval
křídla.
Když dílo dokončil,
zařval naň:
"Běž a suď!!!"
---
Kráčeli ulicí,
ze středu města
k nim doléhal
nelidský řev.
On se zarazil,
ona byla zvyklá.
Za hlavní bránou
k náměstí
spatřili mnicha.
Byl spoutaný na rukou
a jeho kápi roztínaly
svištící rány bičem.
Z okapů shlíželi supi,
o kus dál někdo
třísknul okenicí.
První ze supů
usedl na ráhno,
dav se rozplynul,
dívka poděkovala,
on zůstal sám.
Zíraje do nebe,
přeříkal své
poselství,
odešel do lesů.