Cigareta na poušti

Písek si s mými vlasy pohrává, zahrává si s každým zvlášť, můj sen a touha prohrává, proto cítím vůči Tobě zášť. Písek mám i na krku, pomalu mě celou zahalí. Kdo mi dá však záruku a modré LM si se mnou zapálí? Poušť žadoní o cigaretu a o šluknutí, ale já ji nikomu nedám. Mám strach z jejího uštknutí, a tak taději dál mraky hledám. Vidím ten modrý dým nebo je snad šedý? Není to skvělý rým a už přestaň být tak bledý. Cigaretu si zapaluju, před chvílí pohasla a nechce znovu chytnout. Konečně ten kouř potahuju, ale proč u toho vždycky ptáci ztichnou? Přestává mi nějak chutnat, ale ještě půlka zbyla. Musím si pak přiznat, že jsem ho celou dobu kryla. Chodil na poušť kouřit se mnou a já jsem štěstím hýřila. Cigareta se třásla skličující touhou, aby v mých ústech vlhko cítila. Tu radost jsem ji dopřála, ale jen naposledy. Doubrou noc ji popřála a v tu chvíli se střetly naše pohledy.

---