Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka
28. 04. 2001
2
0
1026
Autor
Celinka
Ráno jsem se probudila a cítíla se jako květina,
vlhká od rosy, čerstvě natrhaná.
Celé naše milování trvalo jako vysněná hodina
a já doufám, že Tvoje láska už není hraná.
Vím, že jsi nepočítal s tím vším,
já taky ne, chtěla jsem jen cítit Tvou ruku ve svojí.
Chtěl jsi ale jen další důvod, abys přišel na další rým,
který nás podle Tebe na věky v jedno spojí.
Tehdy jsem jen potřebovala cítit,
že mě má někdo aspoň trochu rád,
že nezapomene při líbání svou duší křísit
a nechce si se mnou v noci a jen hrát.
Mé rukoudání bylo prvními paprsky,
které mě tak hluboko zasáhly.
Snad Tě už nepřitahují pihovaté zrzky,
které se Ti při polibcích smály.
Nechápu, proč jim to připadalo k smíchu,
vždyť není nic krásnějšího, než cítit Tvůj jazyk na mých rtech.
Dávaly Ti tím najevo svou utajenou pýchu,
ale srdce každé z nich obrostl lesní mech.
Ještě pořád na to musím vzpomínat,
když si čas strávil každý letní večer s jinou.
Já vím, že budeš při polibních zhasínat
a budu se Ti v náruči třást zimou.